*serveArch

 

blog.serveArch >>

edition #01
agregát
magazine
stavby
redakce

Úvodník #03

22. prosince 2014

 

Loni jsme začínali náš úvodník výkřikem "Střeste své strachy!", letos bychom mohli začít sdělením, že ... "Ještě jsme své strachy nesetřásli, ale pracujeme na tom." ... A s námi snad, třeba paralelně, i všichni ti další a ostatní, kteří trpí úzkostmi a děsy druhu vše-možného, neb z nás pak tytéž úzkosti a děsy dělají člověka ne-možného.

(Radúz a Mahulena)

 

... úvodník #02 >

edition 01 >
v blogu
agregát >
v blogu
magazín >
v blogu
stavby >
v blogu
redakce >
v blogu

Je to skoro rok, co jsme se přestěhovali z velkého města do města malého. Může to znít vesele, může to znít smutně, ale není na tom nic veselého, ani smutného, je to prostě tak. Čas v malém utekl stejně jako v tom velkém, tedy jako když jej do vody hodí, jen článků bylo o poznání méně než loni, a to vám ještě jeden dlužíme, neb trilogie/trojčlánčí o polyfunkčním domě - "Co jsem vyslechl v bečce od jablek" a "Šlapem si na paty" - ještě není ukončená. Za ten čas jsme (snad) re-habilitovali j.N. Ano, jde o jeho návrat k sobě samému, neb jsme si na jaře řekli, že do vánoc bude "celý", a další rok pak dotáhneme "drobnosti". "Dotáhneme drobnosti" ... jak snadně to vypadá a pěkně zní!

Drobnosti. Pekelné maličkosti. Jen bláhovci a blouznivci podceňují význam věcí drobných a malých! Třeba dneska, právě jsem j.N rozhodila webovský prohlížeč bláhovým a blouznivým nainstalováním flash-playeru, což zase rozhodilo j.N. Uff. Jeden by řekl "drobnost", blbina. Ano, blbina, ale moje. :-)

Drobnosti přec vytvářejí (náš) svět! A považte, nejsou i lidské ruce sdostatek drobnými? Nebo ústa ... řeč ... slovo, tak drobná "věc", tak samozřejmá, tak mocná. Víte, že Karel IV. se musel úporně znovu učit žvýkat a mluvit? Měl prý dlouho zdrátovanou čelist po jednom, ne moc vydařeném, turnaji... A v koncích, naše letošní drobná soutěžní plastika - Hraběnka I. a Hraběnka II. - je také taková ... drobnost. Tedy v ohledu veřejném, z hlediska architektury. :-)

A ještě něco, letos se také drobně-barokně znovuzjevil j.N-ův přítel z mládí a spolu s ním i naše paní kolegyně architektka, tak už vyhlížíme, jaký bude rok příští. Jen Radúz a Mahulena zas letos, stejně jako loni, jedou spolu svou zběsilou jízdu houštím, však koukněte na obrázek, to jsou oni.

 

Tak tedy všem ... s láskou (a) všeho do času, huch buch! :-) 

 

Jana Krkošková a Jiří Novotný

 

ps: Pro náhodné kolemjdoucí, j.N povalila loni v září mrtvice, a tak cvičí a cvičí. A já, stejně jako loni, sháním knížku "Le Corbusier - Kdysi a potom", tak kdybyste náhodou někdy někde na ni natrefili, tak že pěkně prosím, třeba příští rok k vánocům.

kontakt
Servearch
agregát >>
v blogu
stavby >>
v blogu
magazín >>
v blogu
facebook
Google+
kontakt >>
created by *serveArch - all rights reserved