Text na pokračování byl prvně publikovaný v roce 2005, na platformě bloguje.cz (zanikla roku 2012). Zveřejněné články jsou vzpomínkou na myslivou originalitu jejich autora. Stay in touch ... :-)
Praha, 30.11.2005
... aneb: "tunel bez konce"
... "pluralita" je těžká "věc". Chtít opravdovou "pluralitu" totiž neznamená nic jiného, než škrtnout celou evropskou metafyzickou kulturu "en bloc". A odtud nám plyne jednoduché:
Postmoderna není žádná legrace – postmoderna je velmi vážná "záležitost".
V nároku, který přináší postmoderna, totiž neběží ani o žádný "subjektivismus", "relativismus", "agnosticismus" či "skepsi" starého či nového střihu. Neběží o žádné Protágorovo: "Měrou všech věcí je člověk, jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou.", a nejde ani o Gorgiovo: "Nic není. Je-li něco, nemůže to člověk poznat. Lze-li to poznat, nelze to přece s bližním sdělit a jemu to vyložit." A už vůbec nejde o nějaký "subjektivismus" novověké metafyziky "vědomí".
Postmoderna vskutku přináší nárok na to, že sice "jest" a lze nějakým způsobem "poznat" a "sdílet", avšak toto, co "jest", je "mnohé" a může být sdíleno jen vskutku mnohým způsobem.
A to je vskutku nárok "jako hrom" – snad právě proto sama postmoderna, s největší pravděpodobností, nepochopila sama sebe, nepochopila vlastní nároky a velmi záhy se rozpadla ve dvojí - v to, čemu bychom mohli říkat: "plakátová" postmoderna či postmoderna "studentské recese", a v postmodernu "vážnou". Postmoderna "vážná" vskutku bere a brala onen nárok na pluralitu "vážně", a to vstříc jeho velké obtížnosti, zatímco postmoderna "plakátová" lehce sklouzla do starých dobrých "skeptických", "subjektivistických" a "agnostických" her staré dobré evropské metafyziky, přičemž jí šlo především o všeliké "levné" projevy a "deklarace".
Vskutku "hutným" příkladem "plakátové" postmoderny nám budiž v Čechách obecně známý "případ" (pro kontrast se vskutku krásným a "vážným" Hundertwasserovým celkem domů v úvodu):
*
... říká se, že postmoderna je již "mrtvá", že již "je" po postmoderně.
Nemyslím: nárok na pluralitu nejenom, že nebyl "vyplněn" nějakým "obsahem", nýbrž ani nijak "nezmizel" – je stále "nárokován", a to nikoli nějakými postmodernisty, nýbrž "fakticitou života", kterou postmodernisté pouze vyslovili a tím jí dodali legitimity. Už se stalo a nikdo již tento nárok nemůže ignorovat – už se nelze "vrátit zpět". Ovšem to se samozřejmě týká jen a pouze postmodernismu "vážného", zatímco postmodernismus "plakátový" lze vskutku "odbýt" jednoduše – stačí, když jeho "výkřiky" a "zvolání" poněkud uvadnou a začnou nudit: stejně jako jakákoli studentská "recese" či "vtip", pokud se opakují příliš často. Jistě: ale jak tyto dva "postmodernismy" od sebe opravdu odlišit? – to opět není snadné.
*
Výše jsme se již zmínili o tom, že metafyzika "pracuje" ve dvou krocích – v prvním si připraví "materiál", v druhém počne z tohoto "materiálu" konstruovat s intencí a výhledem vytvořit "celek". V prvním kroku, kroku negativním, metafyzika vyřazuje z platnosti naši samozřejmost a samozřejmost přirozeného světa, jež je předchůdně a samozřejmě mnohý ve své samozřejmé danosti, a teprve odtud vyrůstá záměr, intence z "podmínek" této ne-platnosti přirozené mnohosti vytvořit, zkonstruovat "celek", což je "obsahem" kroku druhého – pozitivního. Intence, jejíž naplňování je "obsahem" druhého pozitivního kroku, je tak produktem kroku prvního negativního, i když se naše pozornost zpravidla soustřeďuje právě, především, jen a právě na krok druhý, pozitivně konstruktivní. V něm ovšem metafyzika založena není – její založení se odehrává v jednom kroku zpět, který zůstává často zcela skrytý a pravidelně záměrně zamlčený.
Zamlčený? Jistě – pozitivní konstrukce metafyziky v druhém její kroku nás "tahají z jámy", ale kdo a jak nás do té "jámy" hodil. Metafyzika mám "standardně" tvrdí, že jsme v této "jámě" přirozeně a původně, i když o tom přirozeně a původně "nevíme" – to nám přichází řící právě až metafyzika. Nejdříve máme stíny na stěně jeskyně za samozřejmou skutečnost, ovšem pak přichází metafyzický filosof a oznámí nám, že tomu tak není, že tyto stíny jsou jenom stíny. Ovšem to si lze "ověřit" jenom tak, že se zbavíme pout, jež nás poutají zády k východu z jeskyně, otočíme se a vyjdeme na světlo "skutečného světa", to jest: že metafyzickému filosofovi uvěříme, že přijmeme jeho výchozí tvrzení, že "stíny" jakou jen stíny. Ale když tak učiníme – kde nic, tu nic – žádný východ nenalézáme a spolu s ním i žádný "skutečný svět". A tu nám filosof řekne: "No jistě, to nejde jen tak najednou ... musíte se snažit, a pak někdy ... možná ..." – a my to, opět, přijmeme. Přijmeme intenci k pozitivní konstrukci "světa" jakožto "celku", k jejíž "naplnění", spolu s filosofem a "pod" jeho "vedením", směřujeme.
Ovšem: jak jsme se dostali do "jámy", jak jsme se dostali do "jeskyně" a kdo nás tam "připoutal" – to jsme se nedozvěděli a nedozvíme. Metafyzický filosof nám to "zatajil" a nechce to "prozradit".
No není divu, že to nechce "prozradit" – sám totiž neví, jak by to mohl "vysvětlit". Je to prastarý paradox metafyziky: buď je naše uvěznění v jeskyni vskutku přirozené, a pak nejenom, že z ní nikdy nevyjdeme ven, nýbrž se nikdy nemůžeme dozvědět, že jsme v nějaké jeskyni uvězněni, a tudíž je naše uvěznění v jeskyni definitivně tímtéž, jako bychom v žádné jeskyni uvězněni nebyli. Naše uzavření v jeskyni je tak "velkým tajemstvím" – tajemstvím metafyzikovým.
Hle, hle: chceme-li odmítnou totalizující konstruktivní pozitivní intenci metafyziky, a tedy se přihlásit k pluralitě, pak musíme odmítnout i to, co tuto intenci zakládá – to jest onen krok, ve kterém přijímáme suspendaci platnosti přirozeného světa, a to se všemi důsledky, které to sebou nese. Musíme odmítnout celý koncept metafyziky, a to v obou jejích krocích – negativním i pozitivním a vrátit tak "stínům" na "stěnách jeskyně" platnost skutečnosti, kterou jim metafyzika a priori a bez jakékoli "opory" odebrala stejně, jako nebyla schopna "doložit" a "vyplnit" svou intenci k pozitivní konstrukci "světa" jakožto "celku". "Padá-li" pro nás jedno, pak pro nás musí "spadnout" i druhé – vzdáváme-li se "pohybu" ke konstrukci "celku světa", pak se nutně musíme vzdát i "iluzornosti" přirozeného světa, a tedy celku formální a "metodické" konstrukce metafyziky vůbec.
Jedině pak získáme, a můžeme získat, zpět to, co nám bylo metafyzikou odňato – totiž přirozenou pluralitu přirozeného světa.
*
A jsme "u toho": udělala postmoderna "něco takového"? Odmítla metafyziku takto jakožto celek? Podařilo se "sáhnout" až na samotné založení metafyziky, samotné založení jejího kroku pozitivního v kroku negativním?
Bohužel se domnívám, že nikoliv. Pro postmodernu architektonickou to bylo zcela jistě "velké sousto" – "sousto" mimo její "kompetenci". To byl vskutku úkol pro postmodernu filosofickou. Ovšem ani ta, dle mého mínění a prozatím, neuspěla, a to ani v těch případech, kdy běželo o postmodernu vskutku seriózní čili: "vážnou". Ovšem nepodařilo-li se "vážné" postmoderně založit své "vyhlášení" plurality překročením celku metafyziky, pak nutně převládla postmoderna "plakátová" a stala se jejím "viditelným representantem", čímž postmoderna jakožto celek opět nutně uvízla v "onálepkování" a "obviňování" z "synkretismu", "subjektivismu", "eklekticismu", "plané esejistiky" či dokonce z toho, že jde o formu "neo-konzervativismu", jež se staví proti "nedokončenému osvícenskému projektu", jak se pokouší dovozovat německý filosof Jürgen Habermass a což považuji, přes veškeré sympatie k frankfurtské škole, za hluboké nepochopení postmodernismu v jeho celku. Vždyť není, z hlediska evropské tradice, radikálnějšího "požadavku", než je požadavek "radikální" plurality v našich pokusech "myslet" svět. Postmodernistická "vyhlášení" skutečně, ve svém důsledku a pokud jim nebudeme cosi podsouvat, vypadávají z celku evropské kulturní tradice – i když škoda, že zatím vesměs zůstalo jen u těchto "vyhlášení". A pokud jde opravdu o "konservativismus", pak jde o "konservativismus" vskutku radikální – totiž jdoucí až "před" veškerou metafyziku vůbec. A s tím se mohu, myslím vskutku "osobně", vřele ztotožnit.
*
Ale "není kouře bez ohně" – alespoň se tak říká. Pod "vyhlášeními" postmodernismu, jež se na první podhled mohou zdát planá a mělká, skutečně cosi shořelo. Totiž pozitivní konstruktivní intence metafyziky skutečně a již definitivně "lehla popelem", ať si to přejeme, či nikoliv – a to nejenom pro filosofii. "Veřejné tajemství" bylo "vyzrazeno" a již se to nedá "vzít zpět" – a metafyzika zde zůstává již jenom jakožto zcela neživotné torzo, kterému já osobně říkám: "nekončící tunel".
"Tunel bez konce" jakožto velmi pozdní transformace Platónovy jeskyně.
Již nevěříme v žádný "skutečný svět", v žádné "ideje", za kterými bychom mohli jít a ke kterým bychom také dojít mohli – jakýchkoli pokusů o takovou "cestu" jsme se již v celku vzdali. Pustili jsme tak pozitivní polorovinu metafyziky z jedné ruky, avšak v ruce druhé stále třímáme polorovinu druhou – negativní, avšak zakládající. Stále jsme tak zavřeni v jeskyni, avšak již nesedíme připoutáni na zemi, abychom se "jednou" utrhli a pohlédli skutečnosti do tváře, nýbrž stále jdeme, aniž bychom vůbec jen pomysleli na naději, že zahlédněme jakékoli světlo. Jdeme, protože jsme stále v obklíčení "prázdné" intence, kterou jsme se již vzdali "vyplňovat" – a to často tak, že si to vůbec nejsme schopni uvědomit.
Postmoderna si tudíž nakonec skutečně naslinila prsty a ozvalo se ono tichounké .... pssssst .... a plamínek pozitivní metafyziky definitivně zhasl – a uvrhla nás tak do metafyziky ryze negativní: tajné a zamlčené.
... a totéž se samozřejmě týká nakonec i architektury, o které zde hlavně běží řeč.
... kus řeči:
Velká vlaková obhajoba postmoderní architektury - úvod (psovod - Mail - WWW) Vloženo 08.02.2006, 22:26:36
svůj komentář uvádím textem z jiného GeoNova čánku - je tedy prvotně komentářem k tomuto výňatku (omlouvám se - ten výňatek komentáře z kontextu, není úplně fér, v souvislosti s obsahem a obsáhlostí textů "rozhranní" - nicméně i po přečtení "rozhranní" III. a IV. má stále platnost)
"... když současní filosofové mluví o post-moderně (ve svých doupatech, ze kterých nevycházejí), tak téměř nikdy nezapomenou vzpomenout architektury. Je to čestné, protože tam celá "věc" začala - přiznejme architektům jejich prvenství. Ale co na to sama architektura? Je to obdivuhodné, ale pro aktuální architekturu (pro tu naší zdá se zcela) je celá diskuse kolem post-moderny již dávno zapadlou epizodou, která nestojí za pozornost. Architektonický post-modernismus byl orazítkován jako "eklekticismus" a hotovo. Jistě snadná věc - to je ona technologizovaná, "plakátová" dezinterpretace post-modernismu, o které bylo přesvědčeno, že skutečně post-modernismem je. Kouzelné - rozhovor skončil dříve, než vůbec mohl začít: dokonalá sterilizace."
ARCHITEKTURA:
Ano, post moderní architektura byla banálně onálepkována.
Bohužel.
Bohužel jí to patří.
Postmoderní architektura používá koláž – koláž, která je důsledně čitelná.
Tedy vlasně: má být čitelné obojí: 1.je to koláž, 2. obsah koláže - bez pořadí (podtrhuji)
totiž má být čitelná....
čitelný zůstal pouze bod jedna: „je to koláž“. Druhé případné „poselství“je čitelné pouze elitě. Ano: vzdělaným lidem. Poselství „koláže“ bývalo různé – velmi často vtipné, velmi často ironické, většinou vrstevnaté... (atd -viz "rozhranní" -cituji: "Postmoderna vskutku přináší nárok na to, že sice "jest" a lze nějakým způsobem "poznat" a "sdílet", avšak toto, co "jest", je "mnohé" a může být sdíleno jen vskutku mnohým způsobem."
(lze se dohodnout na TVRZENÍ: tuto mnohost "interpretovali" koláží?)
Hmmm, nojo jenže architektura není čtivo pro elitu, není to knihovna ani galerie. ARCHITEKTURA SI NEJENŽE NEVYBÍRÁ ČTENÁŘE – ONA ČTIVEM NENÍ ! Je samozřejmostí – tak samozřejmou, že tzv. „většina“ tzv „diváctva“ ji nepovažuje za čtení hodnou. Ano. Nečte ji – žije ji ! A to přesně je podstata (a tvrdím poslání) architektury: být samozřejmou.
Tedy: postmodernisté si intelektuálně POHRÁVALI. Pod třetí vrstvou sdělovali historický kontext, pod pátou ironický špek atd.... Proč a Komu ? Bohužel, historicky vzato, celkem okamžitě pouze sami sobě.
Čitelné zůstalo pouze toto sdělení: koláž – a bohužel potažmo eklektismus, jako další jediný obecně vnímatelný znak.
post moderní architektura se tedy poměrně rychle chytla sama za ocas – kruh
Ale:
její východisko je nadále ve stejné platnosti – ne – je ještě více důležité, než v době vzniku !!!!
Takže, na konec úvodu:
Koláž považujme za začátek – ne za cíl! Poctivá koláž se širokým/hlubokým záběrem je důležitý začátek. (mnohost...pamatujete...) Vezměme šejkr a koláží důsledně zatřesme. Nejenom, že se setřou ostré střihy koláže.....přestane to koláž být.....obsah šejkru je ale stále stejný, že?
Jestliže jsem dělal tu počáteční koláž opravdu poctivě – je v ní určitě nalepen i ten vlak, který každý den projíždí kolem budoucího „domu“. Co naplat – už je k nerozeznání rozmíchán v šejkru, ale je tam....cítíte ho ?? Opravdu ho každý NEPŘEČTE. Ale buďte v klidu, ten vlak tam samozřejmě UCÍTÍ kdekdo. Věřte si. Nedá se nic dělat, ne každý musí vědět jak jste chytří.... mysleli jste na vlak atakdál blabla. Ne každý to musí číst, bude to žít a cítit. Bude to takové....hmmm....obyčejné.....hmmmm....každodenní. Do koláže se „připletly“ také kopřivy, smetiště, úspěšný pán s laptopem, jeho postel, moje chřipka....
A NEMOHLI BYCHOM TO NAZÝVAT SAMOZŘEJMÉ ?!
(NEMOHLI BYCHOM TO NAZÝVAT SOUDOBOU ARCHITEKTUROU ?)
Re-psovod (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 09.02.2006, 02:21:31
... jsme namířeni ke shodě, nebo ne ... zatím nevím ... zkusím to nějak rozlouskout zítra ...
Re2-psovod (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 09.02.2006, 05:14:44
... dobře, stejně už zase nespím, takže to nakousnu, protože myslím, že si nerozumíme, a to mi vadí ...
##############
... předně: "koláž"
... netvrdím, že post-modernismus (a to jak architektonický, tak filosofický - a odtud i další) dostál svých výzev. Nedostál ... a i na ostatních místech jsem to zmínil. Nedokázal se jak přesněji formulovat, tak se vymezit vůči svým karikaturám - a to pomohlo tomu, že byl "banálně onálepkován", a tak eliminován jako cosi, co "má být bráno v potaz".
Ale:
... omlouvám se, ale jsem přesvědčen, že právě Vaše metafora s koláží je právě ono banální nálepkování. Postupně.
... koláž je výtvarné dílo, jež je jednotné a jakožto jednotné je tvořeno -> s intencí jednoty: z "útržků" cizorodých "materiálů", avšak s cílem vytvořit jednotně působící dílo. Tato jednota je pak, právě v "držené" dílčí "útržkovitosti", nositelem nějakého jednotného smyslu, výpovědi či obsahu - neboli nějakého "poselství".
Tato metafora nemá s post-modernou doslova nic společného. Post-moderna ve své základní výzvě nechce tvořit nějaké jednotné celky, přesně naopak - říká: není takových celků, a tudíž není ani žádného jednotného smyslu, ergo: poselství. A v tom je její "anti-metafyzické" ostří, alespoň v pozitivní polorovině. To platí, jak pro "mikro-úroveň" jednotlivého díla, tak pro "makro-úroveň" kulturnosti, kterou chce post-moderna otevřít, a dokonce i: post-modernistické "vidění světa".
Jistě: pro někoho, kdo je "odkojen" a "zapuštěn" do metafyzické kulturnosti, je cosi takového doslova nesnesitelným. Znám to velmi dobře, sám jsem se s tím vyrovnával velmi dlouho, čímž nijak neodkazuji i na Vás. Je těžké si náhle "odmyslet" celek - vždy nám tam zůstane strašit alespoň jako "duch" své absence. Ale mnohem lehčeji se vyrovnáme s tímto "problémem", pokud si uvědomíme, že tam vlastně žádný celek NIKDY NEBYL, a podotýkám: námi uchopený, myšlený celek. To, co jsme měli za celek, byla vždy jen pouhá regulativní idea -> něco, k čemu jsme "v rámci" metafyzické kulturnosti "nekonečně" mířili.
Post-moderna, ve své výzvě, nechtěla a neměla být "čitelná" - zcela jinak: vyhradila se vůči nějaké diferenci: "čitelné/nečitelné". Zcela stejně jako jsme to zmínili ve vedlejším sloupku v případě diference "EPISTEME/DOXA". Ono "čitelné/nečitelné" je totiž jenom variací na totéž téma. Výzva post-moderny tak míří "za" a "mimo" tuto diferenci a snaží se nám napovědět: nejde ani o "směs" obojího ... zde není nic ke "čtení" či k "nepřečtení" ... přestaňte už konečně "číst" a chtít se dobrat nějaké "pointy" - žádná taková "pointa" zde není a nikdy nebyla.
na Vaší otázku: "...(lze se dohodnout na TVRZENÍ: tuto mnohost "interpretovali" koláží?) ..." - odpovídám:
... bohužel, zde se neshodujeme.
###############
... v druhém: "elity"
... imanentním "komponentem" post-modernismu (tedy toto "vážného", jak říká Lyotard - nikoli toho "plakátového", který je nakonec jen komickým odvarem moderny), je téměř vrozený "anti-elitarismus". Proč? ... no protože APRIORI škrtá právě to, o čem vy mluvíte - nějaký skrytý, metafyzický smysl či "poselství", které je "dostupné" právě a jen intelektuální elitám ... a já podtrhuji: intelektuálním elitám minulým, kulturním elitám metafyzicky fundované kulturnosti. Ne nadarmo Lyotard pojmenoval jednu svou knížku: "Hrob intelektuála a jiné texty" ... oním "intelektuálem", který již leží v hrobě, není samozřejmě míněn jakýkoli intelektuál, nýbrž právě a především intelektuál "metafyzický".
A tady musím citovat, a s potěšením:
"Hmmm, nojo jenže architektura není čtivo pro elitu, není to knihovna ani galerie. ARCHITEKTURA SI NEJENŽE NEVYBÍRÁ ČTENÁŘE – ONA ČTIVEM NENÍ ! Je samozřejmostí – tak samozřejmou, že tzv. 'většina' tzv 'diváctva' ji nepovažuje za čtení hodnou. Ano. Nečte ji – žije ji ! A to přesně je podstata (a tvrdím poslání) architektury: být samozřejmou."
... psovode! ... Vy jste post-modernista! Ba co více: jdete "za" post-modernu ... psovode: zde mluvíte mými slovy!!! Ale:
... post-modernisté si nijak nepohrávali ... ani ti architektoničtí, ani ti filosofičtí ... pohrávali si modernističtí "recesisté" a "konjukturalisti" ... pohrávala si zpustlá, upadlá moderna „novismu“ utrženého z posledních řetězů ... to nebyla post-moderna, to byla ona "plakátová" post-moderna Knížákových trpaslíků ... a takoví trpaslíci byli a jsou ve všech oborech ... napříč spektrem ...
###############
... v třetím: ... "eklekticismus"
... kde není intence k celku nemůže být žádného: "eklekticismu". Slovník říká:
"Eklekticismus je způsob tvorby, vědecké nebo umělecké práce nahrazující nedostatek vlastní invence čerpáním z cizích vzorů, děl nebo starších období."
Dešifrujeme to.
Předně si je třeba uvědomit, že s tímto pojmem souvisí jiný pojem: "synkretismus". V něm je míněno "mechanické" spojování nesourodých částí v jakýsi, a tedy vnitřně nesourodý, CELEK. Odtud už zamíříme k výše uvedené definici eklekticismu: zde je klíčový onen "nedostatek vlastní invence". Invence? Co to je? Slovník opět, "trapně", říká:
"Invence je vtipný nápad, důvtip, vynalézavost, zejména v umělecké tvorbě."
... hmmm, co to, pořád, je? ... Pomožme si slovem samotným. Jde o jakési "vejití", "vstoupení dovnitř", "zvenku dovnitř", vstoupení, ve kterém se vyjeví vnitřní SJEDNOCENÍ "něčeho" ... s tímto vstoupením se "tvoří", s tímto "vstoupení" se tvoří celek jakožto celek jednotný, celek jednotného smyslu - jenž je vyslovován jako "poselství", jež pak "následně" čteno. Hle: to je to, co se eklekticismu nedostává a co tedy musí být "nahrazeno" synkrezí ... mechanickým spojením (v celek), jenž tento celek vlastně jenom "předstírá".
... toto není pluralismus, jenž je "krédem" post-modernismu a který byl nadávkou eklekticismu doslova pomluven. Pluralismus "nemyslí" žádný celek, žádnou jednotu, vůči které by mohl být z eklekticismu (a synkretismu) obviňován - toto vše "programově odmítá". Či přesněji: ponechává to jako jednu z možností, čímž jeho "odmítání" není konstitutivně explicitní, nýbrž jaksi akcidentálně implicitní.
Odtud také post-moderna NENÍ anti-modernou! Je jejím vyústěním - je vyústěním negativity moderny, je jejím vlastním důsledkem a výsledkem. Jak jsem již zmínil výše v základním textu - je produktem "selhání" a "rezignace" na pozitivní konstrukci metafyzického celku (!!!).
###############
... ve čtvrtém: ... "ocas a kruh"
... post-moderna se "zacyklila", máte pravdu ... ale troufám si tvrdit, že zcela jinak, než říkáte Vy: propadla zpět metafyzickému kruhu "hledání" celku v jeho "odmítnutí", protože, a to je je také v základním textu, ZŮSTALA NEGATIVNÍ METAFYZIKOU, nepřestala implicite klást metafyzické otázky po celcích - pouze "kategoricky odmítla" na tyto otázky odpovídat. A to je ta past, do které sebe samu chytila ... a to bylo zneužito "nepřítelem" ...
... Kdo nebyl schopen "číst" post-modernu? Lidé? "Obyčejní" lidé? Nikoliv, psovode. Nebyly ho "schopny" číst intelektuální elity - metafyzické intelektuální elity - a nebyly ho schopny "číst" proto, že jí "číst" být schopny NECHTĚLI. Proč? Protože v principu bourá jejich privilegia - jejich kulturní privilegia, která již stejně dávno neexistují. Co tedy vlastně bourá? No, bourá přeci poslední iluze těchto privilegií - poslední iluze o sobě samém jakožto kulturní elitě. A tyto poslední iluzorní elity také byly největšími pomlouvači.
Víte jednou jsem si udělal "pokus", a to právě na architektuře. Ukazoval jsem fotografie různých staveb - "obyčejní" lidé byli stavbami proto-postmodernistickými (třeba Gaudí) i těmi, o který se zpravidla říká, že jsou vskutku postmodernistickými, OKOUZLENI "NA PRVNÍ POHLED" - bez reflexe, bez nijakého přemýšlení a dešifrování - jak říkáte SAMOZŘEJMĚ. Těmi "ostatními"? - standardní znechucení, tak běžné, tak obvyklé. Co se stane, když uvidí postmoderní stavbu "elitní" modernistický "odborník"? S despektem řekne: "Hmmmmm ... to je taková postmoderna." ... není to "podivné"? Podle mě je ... a to významně podivné.
Post-moderna se chytila do vlastní pasti, ano jistě, ale: zdegenerovaná elitářská moderna jí strčila hlavu pod vodu a podržela jí tam - vyděšená a vzteklá.
##############
... mezi-závěr
"... její východisko je nadále ve stejné platnosti – ne – je ještě více důležité, než v době vzniku !!!! "
... vřele souhlasím ... a pak ...
... se stala Vaše historka s šejkrem. Ale kdo tímto šejkrem klepal? Kdo výzvu postmodernismus doslova zbaběle nezvedl? Kdo ji neuznal, překroutil, ignoroval a zdánlivě zesměšnil? Odpověď máte výše již vyslovenu.
... a v úplném závěru: opět říkám a souhlasím: POSTMODERNA SVOU VÝZVU NEDOTÁHLA ... sama nebyla důsledná. Vyústěni, které vykreslujete svými závěrečnými metaforami není žádným "vyústěním" - to je stav "programové blokády". Vedle jsme o tom mluvili: eliminace rozhovoru.
A Vaše poslední otázka v závorce? Určitě, zdá se tomu tak - ale o tom je řeč v dalším a dalším dílu - a to vcelku explicitně.
##############
Tedy: směřujeme k porozumění? ... k možné shodě? Stále nevím - tak půl, napůl, a to "eklekticky" a "synkreticky". Já vidím ve Vašich mínění inkonsistence, které jsem výše vyznačil. Počkám raději na Vaší odezvu, abych vyhnul dalším možným nedorozuměním.
postmoderní architektura - a co dál (psovod - Mail - WWW) Vloženo 09.02.2006, 12:55:59
Ano i ne. He! To je odpověď, že?
vysvětlím:
1) nedorozumění plynou z banálního faktu – máme různé vzdělání (nemusím tím myslet školu)
2) jak jste napsal jinde: Váš text nepojednává konkrétně o architektuře („tématem toho textu není ani post-moderna, ani "současný stav architektury", ale prostor tak, jak by mohl být pro architekturu ...,“) můj naopak o architektuře je – a to velmi konkrétně (viz bod1)
3) píšeme každý hodně odlišným „jazykem“
navrhuji následující pakt (viz bod 1):
já nebudu věnovat několik následujících hodin rozboru Vašeho textu, nebudu rozepisovat rozdíl mezi „výtvarným“ a „uměleckým“, mezi „uměleckým“ a „architekturou“, nebudeme si vyjasňovat co to skutečně je koláž, nebudeme se přeargumentovávat v tvrzeních zda-li architektura je či není celkem... atd... ve smyslu diskuse to není to nejpodstatnější – pro mne.
vy mne berte také trochu s nadhledem – (rozumějte: vaše argumenty MNE zajímají, prosím aby méně zajímaly Vás)
vsuvka: ( po napsání svýho textu, na který reagujete jsem dlouze přemýšlel právě nad tím, že dojde k nedorozuměním – je to spíš na povídání, než na psaní – poněvadž některé věci je třeba si předlouze vysvětlovat textem.... a zamlžuje to téma – o kterém – a v tom nemám pochyb, si rozhodně máme co říci)
protože právě téma: „Postmoderní architektura a co dál“ – je pro mne velice důležité (....profesně), nechce se mi ho odbývat. Odpovím krátce, poněvadž musím vzít do ruky klonovací kleště a začít pracovat.... Takže letemsvětemkulometem:
Není nezbytné shodnout se na termínu „“interpretace mnohosti „koláží“. – (já si to nějak nazývat musím poněvadž s tím konkrétně pracuji). Zde prozatím Tečka –viz navrhovaný „pakt“.
Přesně rozumím proč postmoderna.... Navíc: přesně rozumím Vám, co o ní píšete.
Nezbytně (logicky) hledám další krok – rozumějte: velmi konkrétní krok. Východisko pro práci, na kterém mohu stát (stojím) je postmoderna, ale nemohu „postmodernu“ (pozor uvozovky) dělat (k této větě nutno napsat o MNOHO více - jindy)
Tento krok, zase až tak moc nehledám – vím ho. Vím co dělám a proč – nenavrhuji architekturu „náhodně“. K tomu je opravdu nutné napsat hodně. Fejeton se „šejkrem“ se stal evidentně zdrojem nedorozumění.
cituji Vaší citaci, tedy sám sebe:
"Hmmm, nojo jenže architektura není čtivo pro elitu, není to knihovna ani galerie. ARCHITEKTURA SI NEJENŽE NEVYBÍRÁ ČTENÁŘE – ONA ČTIVEM NENÍ ! Je samozřejmostí – tak samozřejmou, že tzv. 'většina' tzv 'diváctva' ji nepovažuje za čtení hodnou. Ano. Nečte ji – žije ji ! A to přesně je podstata (a tvrdím poslání) architektury: být samozřejmou."
rozuměl jste dobře: jít za postmodernu
profesor Aronnax je mrtev (krabatli - Mail - WWW) Vloženo 09.02.2006, 19:16:28
Abych nebyl ovlivneny, napisi nejdriv neco a teprve pak si prectu clanek ;-))).
Moderni svetova mestska architektura se snazi zasadit cloveka do stroje. Navic do pohybliveho stroje- nejspise do kapitanskeho mustku obriho parniku.
Hodil by se na ni Nemuv napis na jeho Nautilu: Mobilis in mobile. Stejne jako se Nemo mstil vsem lidem za to, ze nekteri z nich zbavili zivota jeho zenu s detmi, msti se vetsina modernich architektu vetsine lidi za to, ze nekteri z nich jsou proti sebezabijeni.
Tajemny proces sebedomestikace nabral novy smrnc: jsme kapitany lodi, ktera se potapi s nasim lidstvim. Jsme uvnitr i venku, pozoruje i ridime praskani svych kosti.
Profesor Aronnax je mrtev, neexistuji zadni jini svedkove architektonickeho radeni ;-))).
Re3-psovod (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 10.02.2006, 15:19:55
... trochu déle jsem o Vašich poznámkách přemýšlel ... takže mám zpoždění ...
***
... máte jistě pravdu: naše zaměření je odlišné, ale to je přeci v pořádku, v naprostém - "tak to má být". Právě proto ... si jsem, v této "rovině", "k něčemu dobří" ... jde přeci o vzájemnou "službu". Mé psaní určitě není "o architektuře" v konkrétním způsobu - nejsem architekt a nikdy jím ani nebudu - architektura je pro mě aplikační pole, pole zpětné (vazby) reflexe, korekce a možné architektovo přemýšlení (a jeho práce i možnými výsledky) je pro mě "výkonem" této korekce a reflexe = "zdrojem" novým materiálů a opravy (doslova) původních východisek a mezi-východisek ...
... a co mohu být já pro architekta? ...
... architektura jistě má svou teorii ... můžeme jí rozumět v užším významu. Pak ovšem vypadá spíše jako jakási "scelující katalogizace" empirického materiálu živé architektury, že ano? ... případně systematizace jejích metod a její temporální "přehled". To jistě může být architektovi a jeho opět živé práci velmi užitečné, ale v zásadě (a nakonec) se bez toho může obejít. Důležité jsou ony "celkové rámce - a to jak metodické, tak interpretační - a zde nějaká "úzká" teorie architektury už VŮBEC nemůže pomoci. Zde jsou potřeba architekta VYSLOVENĚ "filosofické" (!!!) - já se domnívám, že architektura ve svém aktu, ve svém konkrétním výkonu je do důsledku vzato aplikovanou filosofií ... domnívám se, že v konečném důsledku je velmi zvláštní filosofickou disciplínou - jakousi filosofií přirozeného prostoru a lidského bydlení. Zde je "patos" a "smysl" architektury - její váha a služba.
***
... onomu upřesnění pojmů "koláž", "celek" jsem se zabýval tak dlouze a zároveň "triviálně" zcela záměrně. Víte, v hlavách a ústech právě architektů jsou tato (ještě mnohá další) slyšet velmi často (pravidelně) - a přitom velmi "pružným" a "zavádějícím" způsobem. To je podle mého velkou zanedbaností myšlení architektů - jeho povrchností a "egoističností". To škodí právě jim a jejich "oboru" - a odtud i mě. Ovšem neškodí mi to jako "filosofovi" (kterým se ale stále necítím být), to mi škodí tím, že architektura, které se kolem mě vyskytuje stále více, je, přes veškeré zdání a předstíranou snahu, tak vyprázdněná a "odduchovněná" (a tedy odlidštěná).
... víte, psovode ... staří "stavitelé", staří "architekti" (až po začátek novověku, kdy vypukla technická "stupidizace") byli lidé neobyčejně vzdělaní, a to tak, že v zásadě v tomto svém vzdělání nutně překračovali i elitní podoby vzdělanosti své doby. Proč? Bylo tomu tak proto, že v prvním byly vždy vzdělaní právě v oborech universitních, byli velmi znalí teologie, filosofie, logiky a dějin - avšak zároveň byli ponořeni i do vzdělání mimo-universitního, toho, které bylo míněno jako "esoterické". Bylo to vědění, které žilo v lůně stavebnických hutí či alchymistických dílen - odkud se později vynořila evropská technika (a také klíčové osvícenské ideje).
Jaké "krásné" a silné stavby díky tomuto svému vzdělání stavěli! Santini Vám budiž příkladem těchto mých mínění. Odtržení novověké a moderní architektury od precizního a soustavného přemýšlení a kulturního vzdělání technizací je z mého hlediska obrovská tragédie nás všech - bez patosu.
***
Takže: nikterak jsem Vás nechtěl "přeargumentovávat" - to by mě ani nenapadlo - to není má ctižádost. Mojí ctižádostí je dojít lepšího společného uvědomění toho, o čem vedeme řeč. Nebo chcete, abychom "dopadli" nějak takto:
"Už je tu více než sto příspěvků, tak si to zrekapitulujme:
architekti (teda ti úspěšní) jsou zlí egoisti, jejichž jedinou (a zběsilou) touhou je exhibovat a provokovat prostřednictvím ošklivých domů, nejlépe v nějakém památkově chráněném kontextu. Jde jim především o to, aby narušili měřítko, aby jejich domy co nejvíce připomínaly krabice od banánů .Je to přímý důsledek jejich arogance a povýšenosti - není sice jasné, jakým způsobem by se současná architektura měla kreslit, ale takto je to rozhodně špatně. Když nic jiného, tak je stále neodpustitelné, že před sto lety někdo přišel s tím modernistickým blábolem. Hlavně to měřítko. Venturiho domy už sice také nemají obočí, ale to nevadí. My mu ho zpátky přilepíme. A ne aby nás někdo urážel tím, že si drze postaví něco jiného, než to, co jsme si mysleli. Že neměl dostatek intuice, aby myslel na to, na co jsme mysleli My Kultivovaní, když jsme poslouchali Mozarta. Statečnost, s jakou bojujeme proti cítěné vizuální disharmonii je nepřekonatelná, a proto vzhůru. Pokorně, jak jeno my to umíme. Fuj - ta nechutná ega. Jak jen může někdo být tak nepokorný? nezpochybnitelné hodnoty jsou vždy po ruce, takže o čem bychom přemýšleli, čím bychom se zabývali? nedej bože, aby se v Praze znovu objevil nějaký Plečnik. Už ten Loos nám dal pořádně zabrat, když jsme ho měli přeleštit.
SMRT EGU (těch druhýc, samozřejmě)!!! Ach ach. A laik už nemá (na rozdíl od starověku, středověku i ranného novověku) žádnou možnost, jak to korigovat do nějaké pěkné podoby. Věčná škoda.
Doba je zlá, doba je zlá. Taková sprostota."
... TOTO JE INTELEKTUÁLNÍ A DUCHOVNÍ PROJEV "ARCHITEKTA"!!! ... naprostá prázdnota, fráze a dutost ... je to vyňato z diskuse na archiwebu odtud: http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=1&id=831&comments=show .... čeho je to důsledek? Nedávám za to vinu mluvčímu samotnému! Opravdu proti němu nic nemám, necítím k němu žádné "emoce". Na vině je skutečně jenom nevzdělanost a lenost přemýšlet, což obojí implikuje zmatek vedoucí k jistému druhu chování. Skutečné "věci" se rodí velmi pomalu a pracně, ale to Vy určitě sám velmi dobře víte.
***
... ale k našemu tématu ...
... dobře, budeme mnohost post-moderní situace charakterizovat "koláží" - máte pravdu v tom, že konečný efekt (mohli bychom říci "empirický" efekt) je cosi, co "vizuálně" připomíná koláž. Ale je třeba mít na vědomí, že o ŽÁDNOU koláž NEBĚŽÍ. V tom je právě ta potíž - právě takto vznikl onen "plakátový" postmodernismus - totiž tak, že si nějaký hlupák (prosím, určitě nemluvím o Vás, opravdu to takto nevztahujete) "pojmově" identifikoval "postmoderno" s jeho empirickým efektem. Je to totéž, jako by si někdo "pojmově" identifikoval baroko s prdelatými andělíčky - TAK TRAPNĚ HLOUPÉ TO JE!
... ani nevíte, jak rád slyším Vaše potvrzení mého dojmu o tom, že stejně jako já považuje post-modernu za významný "mezník". Jistě, nikoli nějaký "obsahový" mezník, nýbrž jen jako jakousi "vlaječku" či "bójku", která cosi vyznačuje, a ze které vskutku vyplývá jediná otázka: "Co dál?"
TO JE VÝBORNÝ VÝSLEDEK NAŠEHO POVÍDÁNÍ, od kterého můžeme někam zamířit! Takže:
... tento text (onen základní) je pokusem (velmi "rychlý" a "nástřelovým"), jak se k této otázce ("Co dál?") postavit. Původně jsem o tomto všem začal přemýšlet díky a pro Blue - nyní to visí zde a je to přístupné i jiným a visí to tu proto, že by to snad mohlo být užitečným i jiným lidem. Tento text (jako ještě nedokončený celek) chce vyznačit možnosti právě této Vaší "neodbytné" otázky, jejíž "neodbytnost" mám rovněž na mysli.
Víte, pro mě je to APLIKACE - já se ve svém přemýšlení, zde hlučném a temném smíchovském bytě, snažím nakousnout ono "jít za postmodernu" už relativně velmi dlouho na "obecnější" úrovni ... k aplikaci "na" architekturu však potřebuji zpětnou vazbu architekta (čím jich bude více, tím lépe) ... bez toho se nelze smysluplně "hnout z místa", samozřejmě ...
... ale: "jít za postmodernu" je VELMI OBTÍŽNÉ zadání ... VELMI obtížné. A pro architekturu dvojnásob, protože se nějdříve musí "pořeštit", co tento nárok znamená "v obecnosti" (!!!), a teprve poté můžeme přejít k aplikačním "smyčkám". Pro architekta tak nutně "nastává" velmi těžké "období" - musí totiž vykročit ze svého "oboru" v jeho úžším pochopení (to jest v tom, které zcela postačuje v normálním běho oboru a práce) a připravit se na to, že bude muset přijímat i výstupy, které jiny (v oné "běžnosti") nemusel a nemusí. To je nutné k tomu, aby bylo vůbec možné ony aplikační "smyčky" provést a provádět. "Obory" (a jejich "vykonavatelé") se tak musí přiblížit, aby se mohly znovu "definovat" a ustavit - aby společně našly nové "formulace".
###
... nemyslím, že bychom si s tím šejkrem nerozuměli - pouze se díváme "z různých stran". Vy mluvíte o efektu, já jsem mluvil o "aktu", který k efektu vedl: nic se neděje samo, a v lidské kultuře už vůbec ne. Máte-li před sebou nějakou "věc", vždy se lze zeptat: "Kdo to udělal a komu to slouží?" - to už tak osud "věcí" ....
###
"Východisko pro práci, na kterém mohu stát (stojím) je postmoderna, ale nemohu „postmodernu“ (pozor uvozovky) dělat (k této větě nutno napsat o MNOHO více - jindy)"
...TOHLE MĚ MOC ZAJÍMÁ (!) ...
Re-krabatli (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 10.02.2006, 15:32:39
... krabatli, krabatli ...
... Tvůj "styl" je nazaměnitelný ... Tvé soudy jsou opět zárověň "ostré" i "temné" ...
... mohl bys ony soudy trochu "učesat"? :-)
Jestli se rozlobíme, budeme zlí. (psovod - Mail - WWW) Vloženo 10.02.2006, 17:30:31
„........Jaké "krásné" a silné stavby díky tomuto svému vzdělání stavěli! .......“
Ne, ne, GeoNe, tohle neberu. Díky vzdělání „nepostavíte“ nic „krásného“ a silného.
Díky vzdělání to není. Je to TAKÉ díky vzdělání. Asi už víte kam mířím takže zbytek pouze do závorky.
(již v naší diskusi na jistým webu o stavbách jsem tohle ve vašem textu zachytil (možná od BM).....ale nebylo podstatné na to reagovat. Teď již asi ano. Rozsáhle jste tak uvedl celý komentář.... Jak je mojí nutností, uvedu zkušenost: Moc miluju hudbu a zvuk. Moc důležitá věc v mým životě. Mám v ní osobní ambice. Když jsem před dvěma lety začal hudbu dělat, byl jsem šokovanej. Navzdory tomu, že je velmi podobná architektuře, nejsem schopen. Ani to neumím popsat jak moc nejsem schopen. Nepřekročitelná hranice. Nedokážu dělat hudbu. U architektury je to od ranýho věku přesně naopak. Bylo mi nepochopitelné, co většinu lidí (i mnoho vystudovaných architektů) omezuje. Jako kdyby některé věci, souvislosti, subtility neviděli, nebo nerozuměli. Teď jsem to pochopil. Není „to“ tam........ „To“ –si nazvěte jak potřebujete.)
„.........Santini Vám budiž příkladem těchto mých mínění.....“
Santiniho mám velmi rád. Z toho důvodu jsem o něm psal práci, prostudoval a navštívil stavby, archivy atd....
Myslím si, že NENÍ příkladem Vašich mínění.
„.....Odtržení novověké a moderní architektury od precizního a soustavného přemýšlení a kulturního vzdělání technizací je z mého hlediska obrovská tragédie nás všech - bez patosu....“
V tomto případě je přání otcem konstrukce. Opět tvrdím: ano, kdo z „těch Správných Architektů“ toužil po klasickém vzdělání, měl ho. Kdo ne, absolvoval ho stejně povrchně a vyprázdněně jako bych ho, kdybych k tomu byl donucen, absolvoval já. Tehdy, stejně jako dnes šel „nedouk“ architekt nutkavě za „postavením stavby“. Naučil se to nejnezbytnější nutné – technické, a pak jako empatický důlní kanárek přiložil „prst na tep doby“ – odpusťte mi ten patos.
Stejně „tehdy“, jako teď byli architekti různorodí. Ignoranti i pravý opak. Klasičtí vzdělanci i talentovaní střelci.
Zde se nabízí volná citace z „Tří mužů na toulkách“:
„ Můžete si vybrat. Buď budete kolo opravovat, nebo na něm jezdit. Obojí se na jednom kole dělat nedá.“
Prosím Vás (opravdu prosím), nenuťte mne k této „koleji“ diskuse. 1. Nenuťte mne, abych se nemusel vrátit zpět do knih a hledat všechny „důkazy“ 2. toto téma mne už dnes nezajímá vůbec
Omlouvám se za to.
citace z archiwebu – proč proboha......
(pozn: jsem zcela jistě podstatně méně vzdělaný, než autor aw.cz textu....)
################################################################################
Případné pokračování diskuse výše zmíněných názoru mne nezajímá. Fakt –promiňte mi to (myslím to upřímně), ale je mi opravdu jedno. Nechci s tím zatloukat čas.
....................................................................................................................................................
„... ale k našemu tématu ...“
Druhá polovina Vašeho textu mne zajímá velice. Cítím, že to má smysl. I kdybychom se měli poprat. Jenže to asi nebude nutné. Je to „dorozumění“.
Já si musím nejprv poctivě přečíst náčrt toho rámce, který jste začal otvírat v kořenovým článku.
(při jeho čtení se mi opakovaně vracelo, že je psán pro BM a na základě KONKRÉTNÍCH zkušeností BM, nechtělo se mi Vám to psát – logicky jste to napsal sám. Tam totiž směřoval onen můj komentář „vsuvka“ o „nevědění“. – já vím, teď Vás zlobím....text je ...... trochu jednosměrný . Lze se od toho odmyslet, takže za tuto závorku se omlouvám – ale byla nutná)
Budu na to teď mít málo času. Nahrnulo se dost práce.
Myslím, že nikam nespěcháme, ne?
m.
Re4-psovod (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 10.02.2006, 18:30:21
"Stejně 'tehdy', jako teď byli architekti různorodí. Ignoranti i pravý opak. Klasičtí vzdělanci i talentovaní střelci. "
... ne, ne, ne ... souhlasím i nesouhlasím ...
... obecná vzdělanost dnes je snad nehorší v dějinách ... jsme na to patologicky zle! ... vždycky byli "střelci", ale tito "střelci" byli již samotným "faktem" svého kulturního "prostředí" vzdělanější, než je dnešní vzdělanec ... v tom je ta "věc" ... a náš průšvih ...
... Santiniho jsem vybral záměrně ... kdysi jsem absolvoval velmi precizní seminář (dvou semestrální) pana docenta Peška, ve kterém byl právě Santini fenomenologickým exemplem osobnosti a kulturního kontextu ... bylo to velmi poučné a vyčerpávající ...
... proč citace? .... jako výrazný příklad obvyklého charakteru "řeči" ... nic více, nic méně ... vzdělanost není "mnohoučenost" ... do vzdělanosti patří i morální "vlastnosti", takt, vnímavost, empatie, sympatie ... to všechno je vzdělanost, jež je ekvivalentem kulturnosti ... nechci se nějak opakovat ... ale to je jádro věci ...
... určitě Vás k ničemu nenutím ... píši to, co sám považuji za nutné ... jinak bych musel jen tak plácat ... a to se mi nechce ... nezlobte se ... knihy jsou třeba, nejde to bez nich ... s tím se prostě NEDÁ nic dělat ...
.. s tím, že Vás to nezajímá nic neudělám, i když z toho radost nemám ...
***
... určitě ten text je psán pro Blue a pod vlivem její školy a práce, kterou znám velmi zblízka ... plus pod vlivem pozorování práce dalších lidí /architektů/ v okolí (jak škola, tak pracovně) ...
... jednosměrný? ... jak? ...
***
... také mám "moc práce" ... takže nikam nespěcháme, i když já obvykle musím stihnout všechno a hned, jinak nemohu spát ...
PS: Re4-psovod (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 10.02.2006, 19:14:15
... a ještě snad:
... intuice, vhled, talent ... to jsou všechno velmi krásné "věci" ... to, co jste říkal o sobě a architektuře "mám" také ... v jiném oboru počínání ... vím velmi dobře, že "to" tam a jak "to" tam není ...
... psovode nebuďte "individualistický mystik" ... tedy takto:
... doma, v "tichu" svého individuálna, svého "soukromí" si buďte "mystikem" ... ale "vně"? ... tam to "fungovat" nebude ... nám zde jde o rozhovor, o a architekturu jakožto rozhovor, a to je "sociálno" ... zde jsme jenom jedním "uzlových bodů", a tudíž zde musíme brát ohled (a péči) na "obecné", "komunikativní", "přeložitelné" ...
... už nevím, jak zřetelněji to mám napsat ...
aha... (psovod - Mail - WWW) Vloženo 10.02.2006, 19:51:30
... tak já jsem ve svý pohodě myslel "vzdělaností" učenost...
pak tedy lehká revize vět, význam by nezůstal principielně jiný....
... stejně bych ten "úvod" už nerozpitvával...
...ale..
...nemá Vás co mrzet, já nenapsal
"mne nezajímá" ale "mne UŽ nezajímá".
ve skutečnosti samozřejmě zajímá, ale ne jako téma k diskusi...proč ??
...včetně toho, že teď reviduji některésvoje bláboly o vzdělanosti... co dál s tím? zrovna tento bod je pro mne rozsáhlé konstatování faktu. Jste s ním srozuměn Vy, jsem s ním srozuměn já. (+ dozvěděl jsem se čemu se říká vzdělanost, což jsem rád (bez ironie)).
Mně se tím prostě nechce trávit čas. Váš i můj.
Vzdělanost je pod psa. Hrůza. Tak.
.....................................
víte asi se vždy střetnem u jednoho "momentu":
nejdříve je nutné pořešit obecnosti a pak přejít k aplikačním smyčkám
samozřejmě, nelze nesouhlasit, jistě...
úplný souhlas - opravdu
A L E !
(teď se budu pokoušet popsat to co lépe vystihovala citace ze tří mužů)
on pak není žádný trychtýř, kterým byste "to" pořešené nalil chudáčkovi čekajícímu architektovi do hlavy
Nevím jestli mi budete rozumět, ale architekt MUSÍ a BUDE jiný než filosof.
Já souhlasím, že architektura je ve svém aktu aplikovanou filosofií. Opravdu souhlasím - je vidět když to tak není. Jenže: opravdu k tomu není potřeba nic "nastudovávat" či "pořešovat".
########################################
ARCHITEKT TOTIŽ ZE SVÉ PODSTATY ZÍSKÁVÁ TUTÉŽ "ESENCI" (TOTÉŽ "POŘEŠENÍ", "OBECNOST") ÚPLNĚ JINÝM KANÁLEM NEŽ VY.
########################################
Snažím se ten Vám ten kanál nějak popsat, opakovaně, ale zoufale mi to nejde.....
Snažím se Vám zároveň popsat rozdíl, mezi aplikátorem, který má "pořešíno" až na dřeň, ale výsledky aplikací jsou zoufalé...a mezi aplikátorem, který tzv. "neví nic" a ono to "pasuje" na to "pořešení obecného" (jeho práci pak prostě popíše někdo jiný...a on může být sám překvapen, jakže to vlastně "myslel")
Hle! Hle! "myslel" je v úvozovkách!!!
geone (krabatli - Mail - WWW) Vloženo 10.02.2006, 21:17:06
Dva postrehy.
Velika okna amsterdamskych obchodnickych domu (myslim stare historicke,hanzovni, uzke, cihlove) nemela zaclony a byla tak obrovska proto, aby bylo videt dovnitr domu. Aby bylo mozno pozorovat obyvatele, ze necini nic, co nedela dobre obecni moralce.
Loni v Amsterdamu, v tom samem historickem dome, jsem dostal na moji otazku: "Nevadi vam, ze vsichni z ulice na vas koukaji?"
Takovouhle odpoved:
"Ti venku nejsou nic, nezajimaji nas. Uz ani nevim ze mimo nas dum jsou nejaci lide."
Moderni domy tohle splnuji: podhledy, snizene stropy balkonu, sedomodre fasady. Nizka a siroka (JAKOBY) funkcionalisticka okna. Zabradli a drevene otaflovani.
Jako lod, ale nikoliv archaicky parnik, ale vesmirna lod Nostromo. Osazenstvo zbaveno korenu leti osidlovat nove svety. A uz na palube se tvori zarodky nove rasy. Slechteni pomoci sebeztechnologizovani (pardon za to slovo).
Motto: seda s neprirozenymi plakatovymi barvami. Sed nyni, kriklave barvy znaci budoucnost. A je jich poskrovnu, protoze na konci svetla se objevil tunel.
Omlouvam se, ze sem takhle inkoherentne lezu, ale tohle cteni je velmi inspirativni a ja mam nejak malo casu.
Tak zatim a diky!
Re-krabatli ( - Mail - WWW) Vloženo 10.02.2006, 21:37:02
... hmmm, to je "postřeh" ... tak tak ... protestantská morálka ... ta to všechno otevřela a začala ... a v mnohém je za mnohé "vina" ... připomenu jedno jméno: Max Weber ... on o tom mluvil skoro pořád ...
... jistě, že se ukázalo v architektuře ... a v případě protestantismu se to muselo ukázat právě v oknech ... protestantovi nevadí, když je pod kontrolou ... je na to zvyklý ... je zvyklý na "veřejné zpovědi" ... je to součást jeho vyznání ...
... pro nás, pro "katolíky" je to "obtížné" ... a je to obtížné i proto, že je to nepřirozené ...
... je nepřirozeným ono rušení "ontologických" rozhraní ... reformace je vskutku branou k "novověku" ...
... a osvícenství a moderna? ... má to "v sobě" ... tenhle "de-naturalismus" ...
Re5-psovod (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 10.02.2006, 21:56:55
... to "UŽ" mi trochu ulevilo ... a to ostatní také, díky ...
***
... chvála té odlišnosti ... to přesně ta odlišnost, které je potřeba a která nám "prospívá" ... není to užitečnost, je to ta "mnohost", o které řeč ... mnohost, která je význačná, a přesto vede ke zcela jinému "druhu" (je to druh?) jednoty, než na kterou jsme navyklí ...
... žádné nalévání ... probůh ... přesně naopak ... naopak! ... jde o "s-lévání" ... ona jinakost, o co mi běží ... a mezi těmito jinakostmi může být veden rozhovor a poté, co míníme "službou" ...
... ona věta:
"... nejdříve je nutné pořešit obecnosti a pak přejít k aplikačním smyčkám ..."
... neplatí a nemusí platit vždy ... ale je třeba rozeznat situaci, kdy platí (a kdy neplatí) ...
***
... a s veškerou hrou "náhodného" života přirozenosti se počítá ... určitě, to je před "závorkami" ...
... není možné tuto bohatost myslet ... na to nemáme "kapacitu" ... a je to dobře, i když si někteří stále úporně myslí, že něco takového je možné ...
####
... dneska "slavím" narozeniny ... smažíme karbanátky a pijeme shiraz s klokanem ...
... zítra se k tomu ještě vrátím ... :-)
Vsechno nejlepsi k narozkam, Geone! (krabatli - Mail - WWW) Vloženo 11.02.2006, 09:29:09
Ja je mam za dva tydny, uz jsem Ryba. Bude mi 44, to to leti.
"Idely neospravedlnuji prostredky ani nasledky cinu, cin v sobe zahrnuje i vinu a zodpovednost za politicke dusledky lezi na bedrech cloveka, ktery stal na jejich pocatku. Dokonaly a uhlazeny klid, s nimz tento aspekt Weberova dila ignorovali a ignoruji prave ti, jichz by se mohl dotykat, je snad nejlepsim dukazem jeho vyznamu."
Díky krabatli ... (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 11.02.2006, 14:51:17
... ale: slavili jsme již včera, byli jsme 3 najednou. Jednomu kamarádovi bylo 25, druhému 24 .... a mě je za pár dní 40 ... no, moji přátelé jsou věkově smíšení ...
... jsme tedy všichni vodnáři ... já jsem ještě ke všemu v čínské astrologii (typologii) ohnivý (dvojitý) kůň, což není v Číně moc "dobrá věc" ... ale k tomu evropskému vodnáři se to hodí ...
A ještě, krabatli (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 11.02.2006, 15:04:25
... a ten Max Weber ... oh ano ... mám ho "na programu" ...
... kdysi nás s Weberem "trápil" pan ( a stále soudruh) Ransdorf v souvisloti se svým "Novým čtením Marxe" ...
... mám ho "na programu", pořádně "prohmatat" ... snad to ještě stihnu, dokud mi nebude 50 ... :-)
dodatek ... Re5-psovod (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 11.02.2006, 17:09:52
citace &&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&& citace
Nevím jestli mi budete rozumět, ale architekt MUSÍ a BUDE jiný než filosof.
Já souhlasím, že architektura je ve svém aktu aplikovanou filosofií. Opravdu souhlasím - je vidět když to tak není. Jenže: opravdu k tomu není potřeba nic "nastudovávat" či "pořešovat".
########################################
ARCHITEKT TOTIŽ ZE SVÉ PODSTATY ZÍSKÁVÁ TUTÉŽ "ESENCI" (TOTÉŽ "POŘEŠENÍ", "OBECNOST") ÚPLNĚ JINÝM KANÁLEM NEŽ VY.
########################################
Snažím se ten Vám ten kanál nějak popsat, opakovaně, ale zoufale mi to nejde.....
Snažím se Vám zároveň popsat rozdíl, mezi aplikátorem, který má "pořešíno" až na dřeň, ale výsledky aplikací jsou zoufalé...a mezi aplikátorem, který tzv. "neví nic" a ono to "pasuje" na to "pořešení obecného" (jeho práci pak prostě popíše někdo jiný...a on může být sám překvapen, jakže to vlastně "myslel")
Hle! Hle! "myslel" je v úvozovkách!!!
konec citace &&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&ccc konec citace
... už jsme se kolem toho motali, ale chci k tomu ještě několik poznámek ...
... onu jinakost jsem již pochválil a naznačil proč a Váš souhlas vítám ... podle mě to je základní předpoklad, bez kterého bychom se nemohli "hnout z místa" ....
... ale ještě jednou k tomu "nastudovávání":
... jsou "časy", kdy lze "existovat" "V" kontextu a "Z" kontextu ... to jsou ty "časy", kdy všechno "běží" .-.. kdy jsou paradigmata na svém místě, jsou relativně stabilní a "funkční" ... to jsou ty "běžné časy" ...
... na straně druhé jsou však "časy", kdy se paradigmata rozpadají či již rozpadly ... a to je jiná káva ... přichází "revize" ... a odkud tato revize musí přijít? ... no "od" obecného, které které zažívá svou generální nedostatečnost ... a i od konkrétního a individuálnějšího, které se do své "krize" zpravidla probouzí "pomalu" ... po krocích ....
... změnu paradigmatu nelze pořešit "jen tak" oněmi "běžnými" metodami běžného chodu "věci" ... a to je náš (společný) případ ...
... takže: já Vám a Vašemu postoji rozumím a počítám s ním ... nikdo Vám nemůže "říkat", jak máte myslet a co máte dělat .... chraň bůh!!! ... ale jde o společné uvědomění společné situace ... jaká je poté podoba toho, jak se k této společné situaci zachováme je další věc .... věc našeho osobního rozhodnutí, pocitu, sil a konkrétní situovanosti ... i o tom lze vést řeč, ale vždy tak a s vědomí, že jde o záležitost vskutku osobní, jež jakožto osobní zasluhuje a vyžaduje respektu ...
***
... cesty nahlédnutí obecného jsou různé ... o tom se vede velmi dlouhá diskuse nejenom mezi filosofy ... víte, už tradičně se přemýšlí o tom, jestli jsou obecniny nějakým způsobem VIDĚT ... jestli je lze nějakým způsobem ZAHLÉDNOUT ... a jestli se nám tak děje ... já si myslím, že tomu tak je …. ale to je tak velmi těžký "materiál", že ho lze jen těžko zvážit ... :-) ... lidské "přemýšlení" je stále (a určitě vždy bude) plné překvapení ...
Geone (krabatli - Mail - WWW) Vloženo 11.02.2006, 19:49:57
"protestantovi nevadí, když je pod kontrolou"
Nicmene, poslednich par let pozoruji v reformovanych zemich opacny trend: okna do ulice se zmensuji, privatni zahrady se uzaviraji za betonove zdi.
Osobne si myslim, ze to souvisi s modernim stehovanim narodu: venku uz neni bezpecno, verejny prostor se zacina vyznamne promenovat.
Pro Svycary, se kterymi jsem mluvil, je konec zlatych dobrych casu neomylne spjat s padem berlinske zdi.
Jak rikava muj soused v Praze:
Co zacalo padem Bastilly, skoncilo padem Berlinske zdi.
Re2x-krabatli (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 11.02.2006, 22:19:52
... máš zcela pravdu ... nemohu to zde v Praze "verifikovat" (nás se protestantství, ono "silné" protestantství netýká, že ano?) ... ale mé vzdálenější vnímání to potvrzuje také ...
... víš, protestantská obec je takovou, že je taková CELÁ ... jinak se nutně rozkládá ... tedy: je podmínkou "asimilace" příchozích? ... a je toho protestantská obec schopna? ... a zůstala by v tomto případě stále protestantskou? ---->
... s tradičním protestantstvím je amen ... metropole se mísí s periferií ... "panská" morálka čisté přísnosti ztrácí půdu pod nohama ... :-)
taky přeju všechno nejlepší (psovod - Mail - WWW) Vloženo 12.02.2006, 18:42:38
přeju Vám všechno nejlepší k narozeninám. Podle mýho, čím je člověk starší tím je lepší. Já tedy se mám na starý kolena raději, než na mladý...
(jedna šamanka, se kterou jsem nějaký čas žil, mi z nějakýho grafu vyčetla, že jsem taky "dvojitý kůň", ale nevím jestli se nespletla, poněvadž jinak se spletla ve všem)
Re6-psovod (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 12.02.2006, 19:06:45
... děkuju moc ... s tím stářím jsem často na vážkách, ale snažím se to také tak "pochopit", jde-li to ...
... jsem taky moc rád, že jste na mě nezanevřel, po těch posledních míněních, jež mezi námi poletují, celý den o tom dumám ... o to více Vám děkuju za přání ...
***
... s tím dvojitým koněm máme štěstí, že nejsme ženského rodu, protože podle znalců věci a čínské místní tradice, nemají dívky tohoto osudu naději na vdavky, a když tak je to velmi, velmi drahé ... dvojitý kůň je považován za velmi svéhlavé a nevypočitatelné stvoření, se kterým nechce mít žádný Číňan (z důvodu vlastní bezpečnosti) nic společného ...
... má bývala žena byla pes ... ten se prý ke koni hodí nejvíce ... také to nějaký čas bylo velmi souladné ... pes prý ladně uskakuje mezi kopyty koně ... také to nějaký čas bylo velmi souladné ... ale pak možná kůň strávil či unavil trpělivost a hbitost psa ...
... nejhorší je prý pro koně opice .... hle osud ... to byla má "bývalá" nevlastní dcera ... a také svůj zápis do knihy mého života udělala ... v akcentu krátký, zato velmi důrazný a v jistém smyslu definitivní ...
... o současných osudech lidí kolem nic nevím, protože jsem přišel o svou "vykladačku" ... také to byla žena, moc dobrá kamarádka ... zmizela někde v cizině ...
***
... ještě jednou díky ... kamarád mě před chvilkou přemlouval, abych zašel za ním do naší punkové hospody ... tak o tom přemýšlíme ...
•
