"Připsáno pro Blue..." ... Blue Monday ... V dobách líných internetů to býval můj "nickname".
"O bydlení" jsme u nás doma krouživě mluvili pořád. A mě to, co jsem studovala, začalo vnitřně (a pomalu) dávat větší smysl. Zatím jenom "tam kdesi vzadu", protože ve své nedovzdělanosti jsem mohla jenom "tušit".
Jo, naslouchám "zátylkovému tušení", jakkoliv divně to může znít. :-) ... I feel it in my bones ...
Je to dobrý, trochu náročný (pracuju teď na stavbě a často nemůžu ani vstát z postele) a v režimu "SLOW MOTION"... jak říkám, dobrý. :-)
PS: ... publikováno i s komentáři (tehdejších) hovořících 🤘🏾
22.03.2007
... vzato-znovu-shora ...
(... připsáno pro Blue pro "rychle krátký akutní přehled" – a "inspiraci" k přemýšlení a předhozu ... :-)
"Bydlení" je specificky lidský způsob bytí ...
... specificky lidský proto, že jde o "bytí s věcmi" a že zatím "známe" jenom člověka, který "věci" vytváří a "je s" nimi. Jistě: ... jaksi "primárně" nejde o žádné "spolu-bytí", protože "věc" je zásadně "jsoucno příruční" – jde o instrument jakožto "svazek funkcí", který má člověku jakožto jejímu tvůrci "sloužit" svými "výstupy". Jde tedy, "primárně", o "otroka" člověka – o "věc" jakožto "zotročenou bytost", a tedy ŽÁDNOU bytost, a tudíž zde nemůže běžet o nijaké "rovné" spolu-bytí, "bytí s", nýbrž o čistě "funkcionální" vztah, v němž člověk sám "hraje roli":
... GENERÁLNÍHO funkčního "vstupu" ...
... i když ve svých různých dalších "systémových pozicích" může vstupovat i do role "výstupu" nějakých struktur věcí, a tudíž se v těchto "pozicích" sám stát "cele" věcí.
A právě zde je "meritum věci":
... "věc" jakožto celek reality téměř "fyzikálně nutně" převrací ve věc i člověka samotného – "analyzuje" ho a "přetváří" ve stejné "svazky funkcí", a to v celku "toku" jeho života. Vcelku NEZÁLEŽÍ na tom, jak rozlehlá a složitá tato celistvost reality je – i v celku "chudá" realita dokáže člověka velmi mezně zvěcnit – ovšem jistě platí, že čím je realita rozlehlejší a složitější, a tedy "nepřehlednější", tak tím je zvěcnění člověka (tedy sebe-zvěcnění) hlubší a komplexnější a je rovněž i "nutnější" a "objektivnější". Ona "nutnost" a "objektivnost" tak přechází v jakousi pseudo-"samozřejmost" a ono sebe-zvěcnění se obohacuje o "samo-volnost" – sebe-zvěcnění se stává samo-zvěcněním.
Musíme tedy, chtě nechtě, pochopit sebe-samo-zvěcnění jakožto "antropinum", jež zcela "patří" do kontextu lidského věcnění "obecně", jež stejně tak, jako zachvacuje vnější bytostné a přirozené (tedy jiné přirozené bytosti), tak stejně se "zmocňuje" člověka samotného, a to v tomtéž "aktu". Vskutku jedinou "obranou" proti tomuto "nutnému tlaku" věcnění reality je:
... uvádění věcí zpět "k" a "do" bytostnosti ...
... což se ukazuje právě v lidském: ... bydlení.
Člověk MUSÍ pře-vádět své věci ZPĚT k bytostnosti, aby se sám nestal věcí "mezi" věcmi, a tudíž aby se sám nutně nevystavil a nevystavoval "bolesti" a "bolestnosti" ... pseudo-bytí věcí – tedy "něčím jiným", a to radikálně "jiným", než "čím" je. Právě toto "převádění" je DĚJEM lidského bydlení, v kterém jsou věci znovu-o-bytostněny – je jim vrácena jejich "důstojnost" a vlastní život, jejich mezní individualita, jejich "vlastní časový tok".
To má ovšem své předpoklady! Jaké?
Předně a především:
... věc musí být jakožto O-BYDLITELNÁ již vytvořena ... (!!!) Musí být vytvořena "S OHLEDEM" na lidské bydlení, ve kterém se z věci stává opět bytost, se kterou JE MOŽNÉ jakožto s bytostí spolu-být, a tedy: ... bydlet. Věc musí být vytvořena tak, aby ji bylo možno za-bydlet, aby měla "dostatek času" k tomu, aby mohla být "z" tohoto za-bydlení o-bydlena, tedy aby ve svém životě mohla dosáhnout dospělosti a být v této své dospělosti:
... naším OBYDLÍM.
Obydlí není "naše věc"! – je to "partner", je to "spolu-jsoucí", ba dokonce:
... je "to" kdosi, kdo BYDLÍ-S-NÁMI, kdo je naším SPOLU-bydlícím "v" NAŠEM bydlení, a tedy je někým, kdo "s" námi "žije". "Služebnost" věci je tak prolomena a proměněna v PÉČI, a to v péči "symetrickou", v péči "zcela vzájemnou", v "zrcadlící" se spolu-péči, jež je především ÚCTOU k bytostnosti bytostného – obydlí "samo"-s-námi bydlí.
*
Lehko zahlédneme, že hlubokým "archetypem" lidského obydlí je "DŮM", i když tímto "domem" nemusí být, a nemusela vždy být, nějaká STAVBA. V obydlí jakožto "dům" se totiž člověku může stát i "cokoliv" přirozeného, a tedy: "nalezeného", jež se za-bydlením a o-bydlením stane "domem" jakožto obydlím.
Ovšem:
... vskutku věcí, jež je naším bydlením proměněna v naše obydlí jakožto "dům", je právě a především "dům" jakožto "stavba", kterou si sami vytváříme tak, že jí "stavíme".
Dům jakožto stavba, kterou stavíme s ohledem na naše-lidské bydlení, a tedy tak, aby tomuto bydlení, tím, JAK je postavena, vycházela tomuto bydlení vstříc, a tudíž: ... aby vycházela vstříc svému vlastním zpětnému obytostnění "v" tom, "že" a "jak" s ní budeme bydlet.
Je tomu rozumět?
Dům jakožto stavbu NENÍ MOŽNÉ jakožto obydlí JIŽ postavit samotným postavením! Bydlení, a tedy obydlí, není to, co je staveno a postaveno – to, co je stavěno a je postaveno je jen a jen "pouhá věc", avšak taková věc, která se naším obydlím:
...STÁT MŮŽE(!)
Stavíme (si) tedy jen a jen MOŽNOST svého bydlení – nikoli toto bydlení samo. Bydlení není "ve" stavbě samotné a už vůbec "v" ní není nijak PŘEDEM.
*
"Domem" jakožto "stavbou" a jejím "stavěním" se PRÁVĚ "v ohledu" na lidské bydlení "zaobírá" to vědění a ten um, kterému říkáme:
... "architektura".
Tedy: ... MĚLA BY SE "zaobírat" ... avšak zatím se v zásadě, "generálně" a "reflektovaně" nezaobírá, neboť si "architekturu" velmi často a pravidelně "pleteme" s tím, čemu říkáme:
... "stavitelství" ... tedy se stavěním staveb v ohledu technicko-funkčním ...
... a tím, čemu říkáme:
... "umění" ... a tedy vytvářením "věcí krásných", jež "v" nás mají "vyvolávat" naladění "krásy".
... a konečně tím, co značíme jako:
... "design" ... což je "obor", který velmi podivně zprostředkovává ohled technicko-funkční s ohledem na "krásu", a to zpravidla chápáno tak, že výsledná "krása" by měla být "vyslovena v souladu" s techno-funkčností jakožto její z ní vyrůstající a jí "podporující přesah".
Toto trojí ovšem architekturou NENÍ, i když není třeba popírat to, že by totéž trojí s architekturou nesouviselo. Jistě, že souvisí, ovšem jen a jen jakožto PROSTŘEDEK (!!!) – jakožto soubor instrumentů, které mají sloužit stavění "domu" jakožto stavby tak, aby vycházela vstříc lidskému bydlení. Pokud tedy propadneme "pocitu", že architektura je "komplexní multidisciplínou" jakoby "složenou" z onoho trojího, pak se dopouštíme:
... doslova TRESTUHODNÉHO omylu ...
... protože tím ZAMĚŇUJEME prostředek s účelem, respektive:
... skutečný účel ZCELA MÍJÍME a IGNORUJEME a nahrazujeme ho "něčím", co je a MÁ BÝT POUHÝM prostředkem, čímž dochází k tomu, že skutečný účel je ještě "v druhém rázu" nejenom minut a ignorován, nýbrž i zcela ZAKRYT.
Výsledkem je pak naprosto samozřejmě HYPERTROFIE prostředečnosti, jež byla takto proměněna v SAMOÚČEL. Příčiny této hypertrofie, tohoto permanentního bobtnání bez jakéhokoli omezení a omezování, tkví v tomto "obratu" a "zákrytu" samotném, protože je to právě lidské bydlení, které "pohyb" této prostředečnosti OMEZOVALO, limitovalo právě vzhledem k účelu, jež je "fixní", ...
... který NENÍ předmětem nějakého TVOŘENÍ, protože jde jednoduše o "cosi", co nijak "vytvořeno" být nemůže.
Nepřítomnost účelu a převrat prostředků v samoúčel je tak zcela samozřejmě i ztrátou jakéhokoli SMYSLU, a tedy i jakékoli finality a jakékoli "dokonalosti". Jakékoli "normativy" mizí, protože nemohou být "na" čemkoli ustaveny a formulovány, a tudíž mizí i jakákoli kritéria jakéhokoliv souzení a posuzování – tím jediným co zůstává je zcela nemyslný, chaotický "růst" a "diverzifikace", tedy: ... "entropie" ...
... permanentní ztráta "struktury" až na mez "smrti".
*
Konečným výsledkem je tak téměř nutně opak toho, co by architektura MĚLA BÝT:
... je vnitřně svým nesmyslným "samochodem" prostředků převrácených v samoúčel sama převrácena v DESTRUKCI toho, čemu by měla svým tvořením vycházet vstříc – totiž jistě: ... lidského bydlení. Stává se, zcela opačně a absurdně, bezuzdnou produkcí věcí, které lidské bydlení přímo napadají a rozkládají tím, že ho téměř beze zbytku ZNEMOŽŇUJÍ, přičemž takové napadání a rozklad je, opět zcela absurdně převráceně, považováno za "ctnost". Z architekta se tak z toho, kdo by měl "z profese" lidské bydlení svou tvorbou umožňovat, proti atakům hájit a obhajovat a pečovat o něj, se stává jeho ničitel, a to:
... "bez bázně a hany" ... "s hrdostí" a "pocitem úspěchu".
Odtud je zcela pochopitelné, že se taková pseudo-architektura, jež je ve skutečnosti doslova ANTI-architekturou, dostává jak ve svém mluvení, tak ve svých "produktech" do ostrého nesouladu, ne-li konfliktu, s tím, co bychom označili jako: ... "obecné mínění", tedy: s "míněním obce", protože je to bydlení právě této "obce", které je zde předmětem destrukce – destrukce touto "obcí" přímo a bezprostředně zakoušené a žité. Je zcela nutné, že mezi řečí architektury a architektů na straně jedné a řečí "obce" na straně druhé vzniká hluboký hiát, který lze jen velmi těžko překlenout, se všemi efekty, jež toto rozdělení nese. "Diskurs" architektury se stává nutně izolovaným, autistickým – a ve své hypertrofující hyperčinnosti nezbytně stagnuje a v zásadě se vyprazdňuje. Stává se trapně nudným, bezobsažným, a tedy i vnitřně sebeodmítajícím se.
Smutné ...
*
Opakuji tedy:
... architektura v zásadě JEŠTĚ neexistuje – ještě "nestihla" vzniknout, "zrodit se z nitra" umění starých "stavebních hutí", kde byla nerozlišeně srostlá se základy masivních vrstev přecházejícího vědění – filosofického, teologického i vnitřně esoterického – jež v sobě kontury "smyslu" lidského bydlení implicitně "traktovaly", chránily a prosazovaly.
Architektura je jakožto ona sama – ve svém "předmětu" a ve svých "metodách" stále ještě nepoloženým zadáním a úkolem ...
... a to úkolem velmi složitým a vnitřně rozložitým, protože lidské bydlení je vždy individuálně-konkrétní. Významy, smysl, eidé lidského bydlení, které je třeba architektuře jakožto "praktickému" činění vytknout a před-ložit – které je nutno explicitně popsat (!) – jsou velmi bohaté a musí být "zasazené" do širších horizontů "smyslů" lidského bytí ...
... a to je úkol pro mnoho skutečných architektů na celé generace.
A čím déle bude trvat, než bude takový "diskurs", takový hovor otevřen a založen – tím hůře a tíž bude tento úkol vyplnitelný, protože destrukce "předmětu" samotného pokračuje. :-(
Vyrobil: GeoN 22.03.2007, 14:25:00
... kus řeči:
bytecek (straba - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 08:44:44
Dobre jsem se citil vzdycky tam, kde jsem si mohl upravovat sam vnitrek bytu. Tim nemyslim zadne ukrutne stavebni upravy, ale mit zcela volnou
ruku, hlavne ale mozek, nesvazanoy zadnymi ohledy, ci povinnostmi.
Na to je vzdy nejhorsi najemni byt- primarne ma clovek v hlave, ze si musi davat pozor. Pak nasleduji panelaky- jednak jste velmi blizko sousedum, pak se neda do betonu nic poradne zarejpat a navic panelakova vnitrni dispozice stejne nedava zadny prostor fantazii- tam neni uniku, veci obvykle pasuji jen na jedno misto a dal uz s nimi hybat nemuzete.
Tedy nejlepsi bydleni je asi opravdu vlastni barak- od sousedu jste izolovani pruhem zahrady (tedy nejste tolik svazani ohledy) a s vnitrkem obydli si muzete delat, co chcete.
Asi pred 10 lety jsem si ve stene prorazil male okenko do druhe mistnosti, protoze jsem jej tehdy potreboval. Casem se z toho stala romanticka atrakce, stal v nem kvetinac a prez stenu jsme si podavali jidlo. Pak jsme jej zakryli sametovym zavesem a stalo se z nej neco jako "indiskretni tajemstvi" a kazda navsteva se ihned chtela kouknout, kam to vlastne vede.
Pak jsem do nej vezdil stary ram i s okenkem od nejakeho sklipka (tak 30x 30), co jsem nasel na smetisti a mezi mistnostmi vytvoril regulerni okno i se zaclonkami :-)- to se z tajemstvi stala trochu pohadka.
No a pak mne to prestalo bavit uplne, ram jsem vyndal, diru zazdil, ale nevystukoval, misto nej jsem tam naplacal rukou sadru, schvalne ne- rovne a nakonec z toho byla- vzpominka. Cast zvlnene zdi je doted zajimava, lide se ptaji co tam bylo, ja zas vzpominam na ty "roky s okenkem".
Jeste ryze teoreticka pripominka k vecem: myslim, ze lze velmi dobre poznat, kdy veci doslouzi a kdy je uz mozno je vyhodit. Jako by si o to rekly samy- ztrati svoji funkci a unavene polehavaji v zaprasenych rozich.
... díky, strabo ... (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 15:13:09
... to jsou trefná "potvrzení" - je vidno, že ono přirozené před-rozumění /snadno řečeno: "zcela ze života"/ je k nalezení ...
***
... ke Tvým prvním třem odstavcům:
... domnívám se, že ani "byt", nota bene "nájemní byt", nemusí být nějakým nepřekročitelným zamezením "děje" lidského bydlení - myslím, že je to opravdu "věcí" toho, jak tyto věci architekt navrhuje (obsahově i metodicky) a hlavně:
... čemu se je jako kulturní "činitel" ochoten PROPŮJČIT (to je eufemismus) ...
... jistě:
... byly "časy", kdy všechny ty hrůzy, které jsou dnes "technickým standardem" byly "vymýšleny" pod příkrovem LEGITIMIZACE všelijakými "humanistickými" ideologiemi, které si tehdy o sobě skutečně autenticky myslely, že jsou opravdu "humanistické" ...
... zprvu se to ukázalo jako "omyl", pak jako složitě zprostředkovaný "zločin" ... a dnes, omlouvám se, ale dnes je to opět a jen alibistický eichnanismus mnoha všelikých tvarů a podob.
***
... to s tím "okénkem" je docela dobrý "příklad" života takové "věci" ... :-) ... od narození až po smrt a vzpomínku - dům má svá "vyprávění" ... :-)
***
... a poslední odstaveček:
... přesně tak, strabo, "věci", se kterými bydlíme, mají svůj život - ony si neřeknou, že už nechtějí "sloužit" - prostě umřou - zpravidla velmi tiše - a my "na to" jenom "přicházíme" ... jistě, že si zaslouží nějakou "pietu" - necháváme je i, nějaký čas, již mrtvé na jejich místě ... třeba je potom odneseme "na půdu" či "do sklepa" ... "pohřebiště" ? ... nevím! ... "věci" se totiž mohou docela snadno probrat k novému životu -jejich "zmrtvýchvstání" mohou "obstarat" třeba Tvé děti - a věci se mohou vrátit zpět do Tvého domu ... (pokud je toho ovšem dům sám schopen) ...
:-)
(draculka - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 16:04:10
Moc pěkné povídání, také jsme mívali v bytě kde jsem vyrůstala (zjevně schválně) neuměle zazděné okénko mezi dvěma místnostmi v domě - později dvěma byty. Teď na tom místě tuším visí dřevěná maska z jižní ameriky - tu nám děda poslal poté co natrvalo odešel z Čech. Kdysi, když se děda s babičkou nepohodli, tak si rozdělili byt na dvě poloviny, a to okénko sloužilo k podávání si telefonu. Taková tak trochu komunikační díra ve zdi. Když byl táta malej, tak tím otvorem vždycky utíkal od rozlobené mámy k tátovi, a občas naopak. No a komunisti rozdělení zachovali a do poloviny, kde přebýval děda nastěhovali nájemníky a nás nechali v té druhé polovině - okýnko bylo zazděno, nicméně tak nějak napůl, aby se neřeklo. Teď tam bydlí moje sestra s rodinou a nechali na zdi stále viset onu masku po dědovi - dobře zakrývá tu nerovnost a připomíná dědu, ale třeba jednou bude okýnko obnoveno a zas jím budou prolejzat děti sem a tam, člověk nikdy neví.
(draculka - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 16:33:11
A ještě poznámka, GeoNe. Napsal jste:
"... domnívám se, že ani "byt", nota bene "nájemní byt", nemusí být nějakým nepřekročitelným zamezením "děje" lidského bydlení - myslím, že je to opravdu "věcí" toho, jak tyto věci architekt navrhuje (obsahově i metodicky) a hlavně:
... čemu se je jako kulturní "činitel" ochoten PROPŮJČIT (to je eufemismus) ..."
To je vskutku nesmírně obtížné zadání, vezmu-li v úvahu, co všechno by taková STAVBA jakožto možnost našeho bydlení měla respektovat v případě, že by chtěla vyjít a tedy i vycházela vstříc všem těm, kteří by jí mohli měli chtěli zabydlet. Ono často stačí jedno nepovedené sousedství, aby se prostor stal doslova neobyvatelným nebo jen těžko obyvatelným.
architekti (straba - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 16:36:54
Ted se omlouvam, ze to napisi tak prikre, jsem ochoten mnohe slevit.
Architekti opovrhuji lidmi, pro ktere stavi, nejduezitejsi je pro ne deklarovana klanova prislusnost. Problematika architektury se vymkla svemu ucelu a slouzi jen sama sobe (jak je tomu u specialistu obvykle- problem si definuji sami, ackoliv na situaci participuje velka skupina "uzivatelu").
Architekti jsou uhranuti plochami, primkami a rohy, zkratka geometrickym kouzlem, coby symbolem pokoreni prirodnich krivek. Bydleni koncipuji jako kombinaci, ci vzajemne pomery technickych artefaktu, obekt (obet :0) jejich cinnosti- obyvatel je primarne predpokladan jako vykorenena bytost, co nema vlastni vuli, ale musi byt okouzlena (vedena) architektovou orientaci v technickych aplikacich.
Tedy moderni architektura je lidskou obdobou velkovykrmen, staji a kotcu (zalezi na cilove skupine). Budouci obyvatele se stali jen kolegy- zviraty, kteri si zaslouzi hezke bydleni o jakem ani nesnili, protoze jde jen o hloupe, byt uzitecne kusy.
.. ale určitě, Draculko ... (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 17:04:16
... i ono sousedství jako velmi důležitá "vrstva" lidského spolu-bytí (a tedy i bydlení) PATŘÍ o "oboru" architektova "vědění" a přemýšlení - a to z obou "stran", tedy:
... jak ze strany "klienta", tak i ze strany těch, kdo "s" tímto "klientem" BUDOU - a v to si "započtěte" všechny možná komplexní, zcela individuální situace, "ve" kterých architekt VŽDY "pracuje" ...
... víte, Draculko:
... kdyby právě takto architekti mysleli a pracovali, pak by nikdy nemohli postavit něco, jako je "Nový Smíchov" ... (tedy mé oblíbené "exemplum") ...
///... mimochod sem patří oblíbená výmluva onoho eichmanismu:
"... architekt plní objednávku a "přání" klienta ..."
... omyl:
... architekt by neměl primárně "plnit" ani nějaké "objednávky", ani "naplňovat" svou "kreativitu", nýbrž by měl pečovat o lidské bydlení v jeho konkrétním "tvaru" a situaci, a to i:
... PROTI všem "objednávkám" a vlastní "kreativitě" ...
... jistě: ... je zde mnoho "podmínek" a "předpokladů", ty ovšem "na tom" nemohou nic změnit.///
... no možná je, strabo ... (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 17:28:04
... Tvé souzení je opravdu poněkud "ostřejší", ale v zásadě mu nehodlám příliš oponovat - musím souhlasit ...
... jistě: ... většina "současných" architektů jsou naprostí tupci bez skrupulí, a to s obrovskou dávkou zcela nepodloženého pseudo-sebevědomí, stupidní "suverenitou" bez známky jakékoli morality a zcela absurdním sebepocitem o tom, že oni jsou "fakt odborníci" a téměř "rození vzdělanci", kteří mají od všeho klíče, a to i přesto, že (tedy v naších podmínkách) mají jenom odvar ze vzdělání technického stavaře plus pár velmi nekvalitních, "přehledových" pseudo-humanitních přednáškových cyklů a něco opravdu málo z "výtvarna".
Na druhé straně ovšem jistě existují i takoví, kteří si doslova zoufalý stav svého oboru uvědomují ... a ti zpravidla podléhají a podlehnou oborové "schizofrenii", totiž:
... mezi tím, co velmi mělce říkají, a tím, co dělají ...
... až postupně, raději, přestanou "říkat" ... cokoliv ... a nakonec dělají totéž, co ona první skupina "tupců":
... přijímají diktát reality jako "nepřekročitelnou nutnost".
Nutným výsledkem je pak to, co konstatuješ - stávají se reproduktorem této reality právě a především vzhledem k těm, kteří by měli v jejích výrobcích bydlet - jistě, že nejde o nijaké bydlení, nýbrž o provoz ne nepodobný jatkům - tu blýskavým a "originálním", tu zcela technicky "šedivým".
***
... je to strabo podobné té "politice", kterou jsme "opoznámkovali" níže (a ještě se k tomu určitě dostaneme):
... z nitra architektury se asi NIC NEHNE(!) - je to opět taková "blokáda", že jsem osobně na jakýkoli "vnitřní potenciál" architektury jako "profesního oboru" do značné míry rezignoval. Jsou tedy třeba VNĚJŠÍ vstupy(!!!), a to právě ze strany "obce" - čeho také jiného, že ano? ... a kdo je tato "obec"? No dnes asi především a prvně "jiní" intelektuálové a teprve odtud "obec" ... "obecně" ... :-) ... na základě nějaké před-formulované kulturnosti a z ní vyrůstajících normativních nároků.
(draculka - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 19:50:40
Dovolím si ještě okomentovat zdejší poslední odstavec, když už jsem se k tomu připletla. "Z nitra architektury se asi NIC NEHNE(!)" - ale odkud jinud by se mohlo hnout, ptám se... Odkud jinud než zevnitř, otevřeností a ochotou naslouchat. Bez otevřenosti a ochoty naslouchat se z vnějšku dovnitř nedostane NIC - doslova a do písmene - NIC, NIC, NIC. A jsme zase zpátky u setkání se a míjení se.
Mluvila jsem o nesmírně obtížném zadání, neb si dovedu docela dobře představit, kolik nejrůznějších hovorů a rozhovorů by mělo a muselo proběhnout dřív než se podaří smysluplně a srozumitelně vyslovit a oslovit "předmět" zájmu tohoto oboru a tedy lidí, kteří se jím zabývají, a odtud pak vykročit směrem k jeho postupnému naplňování.
... nene, Draculko ... je mi líto ... (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 20:13:47
... mýlíte se, a zároveň se nemýlíte ...
... a víte proč? ...
... no protože v tomto případě již-asi NEJDE O ŽÁDNÝ ROZHOVOR (!!!), a tudíž zde není možné dodržovat jeho "pravidla" ...
... architektura musí být kulturně NORMATIVNÍM NÁROKEM, který vzešel z jí VNĚJŠÍCH rozhovorů a shod ...
... DONUCENA ... se pohnout ...
... a to i tak, milá Draculko, že se někteří architekti postaví MIMO a proti aktuálnímu stavu svého oboru, a to i za cenu proskripcí a možné ostrakizace.
Není-li ochota poslouchat, a to ve věci, která JE SDÍLENÁ, a tedy nikoli SOUKROMÁ, pak je třeba "prolomit dveře".
A teprve PAK bude VŮBEC možné začít pracovat na vlastních vnitřních zadáních architektury samotné, o kterých zcela "správně" mluvíte jako o velmi obtížných a velmi náročných, a to v mnohém smyslu - bohužel, je mi líto.
... no protože v tomto případě již-asi NEJDE O ŽÁDNÝ ROZHOVOR (!!!), a tudíž zde není možné dodržovat jeho "pravidla" ... (straba - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 20:34:52
Velmi, velmi se obavam, ze tohle neplati jen pro architekturu a ze tato nakaza prestoupila i hranice oboru a vstoupila do politickeho hovoru vseobecne. Z hledani shod se stala tezka nadenicina, urcena "neuspesnym", zbytek lidi se naopak snazi vsechny shody rozrusit, aby mu neprekazely v jeho cinnosti.
Draculco- udelal jsem tu zkusenost, ze nejakym organismem (zde arch. obci) dnes nehne ani rafinovane maskovany cerv, dovnitr nasazeny :-). Efekt to sice ma, ale jen kratkodoby, protoze v boji s cervem se obranari stridaji a jemu casem dojdou sily. Nejzazsim moznym vysledkem je rozstepeni obce, ale ani to neni zadne vitezstvi. Nekdy mi to pripada, jako by se vracela era stredovekych cechu, strejchnutych fasistickymi korporacemi.
(draculka - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 21:30:34
GeoNe, i v případě, že NEJDE O ŽÁDNÝ ROZHOVOR a je bezpodmínečně nutné v zájmu zachování sebe sama rozhovor zavést/zapříst/rozvinout, pak je třeba, aby ten, ke kterýmu (popřípadě ti, ke kterým) hovoříte Vám/vám dopřál/-i sluchu. Jinak se zkrátka a dobře míjíte a míjíte se neb nejde o rozhovor. Ono "prolomení dveří" by snad bylo možné připodobnit k "adopci" o které jsme mluvili kdysi, přesto i architekti bez nichž by jejich obor nebyl ani tím, čím je dnes, ani tím čím by měl a mohl být vůbec, prostě by NEBYL - jsou lidé, tedy BYDLÍCÍ a SPOLUBYDLÍCÍ lidé. Tedy otázky jež zde vyvstávají a kolem nichž je možno vésti hovory a rozhovory jim nejsou nikterak vnější, tedy přinejmenším jednoznačně vnější, jestli mi rozumíte. O to by to snad mohlo být snazší, nezdá se Vám?
Jen jedné věci nerozumím, čeho že je Vám líto?
Strabo: SAMOTNÝ, byť rafinovaně maskovaný červ nehne s NIČÍM. Proto tu mluvím o rozhovoru, ale vést rozhovor je mnohdy také neobyčejně obtížné, takže bych se červovi zas až tak nedivila, kdyby to po čase zabalil. To, o čem mluvíme teď například kolem architektury, je problémem troufla bych si říci takřka všeobjímajícím - zasahujícím do mnoha oborů, včetně těch, ke kterým jsme měla možnost přičichnout osobně. To je dost dobrý důvod, aby se nad tím člověk pozastavil.
Draculco (straba - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 21:41:14
Ja zazil cervy autogenni, co vysli z nitra obce a pote, co prozreli, chteli se dat do hovoru. Tehdy to jeste cervi nebyli, to az pote tak byli oznaceni.
Efekt: minusovy, klan se utuzil a ted uz ani nedovoli nekomu prozret, preventivne.
Zaver: hovor nulovy, shoda vynucena (tedy jde o ne- shodu.)
(draculka - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 22:07:21
A co z toho plyne pro červa, když už je červem?
... Draculko, opět je mi trochu líto ... (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 22:07:55
... ale přirozenou "součástí" lidské, a nejenom lidské, existence, je - kromě hovoru a možné shody, a kromě možného minutí se ... i:
... konflikt ...
... a tímto konflikt může být "veden" a "proveden" i KULTURNÍM tlakem, a tedy tlakem násilí nějakého rozhodnutí, které bylo vytvořeno, jakožto shoda, VNĚ toho, na koho je toto rozhodnutí jakožto NÁROK ... POLOŽENO ...
... to je dle mého mínění i tento, a nejenom tento, případ ...
... víte, Draculko, takovéto NÁROKY plynoucí z hovorů, kterých NEJSTE(!) účastníkem a se kterými NESOUHLASÍTE, jste i Vy sama podřizována téměř každodenně ... ne? ...
... tak proč byste takové nároky vznést a trvat si na nich i Vy ...
... jistě:
... od takového "hovorového" násilí, na kterém dosavadní evropská kulturnost ZALOŽENA (!) ke další krok k násilí "jinému" ... jistě, ale jenom tehdy, pokud jste k němu donucena jakožto k další fázi Vaší:
... SEBEOBRANY ...
... což ovšem, snad, není případ kauzy: "architektura". I když i zde jde o záležitost sebeobrany.
***
... jde tedy o jediné:
... jde o to vytvořit JINÝ, PARALELNÍ rozhovor - a ze síly shod vytvořených v tomto paralelním rozhovoru rozbít autistický a v zásadě VELMI SLABÝ pseudo-rozhovor, jenž je v zásadě jenom "mocenskou organizací" (což je v souladu s tím, o čem mluvil výše straba) a který stávající architekturu jakožto reálnou skutečnost a "praxi" OKUPUJE.
///... což konec-konců mže být "mustr" i pro jiné "kauzy"...///
(draculka - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 22:08:36
P.S. A může být červem sám samotinký?
paralelni hovory (straba - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 22:19:26
Na ty musi "byt" lidi. Obavam se, ze nase civilizace blahobytu nedokaze vytvorit takovou tenzi, ktera by pohnula s dostatecnym mnozstvim, potrebnym pro vedeni paralelniho hovoru. Hlavni tenze, kterou nase spolecnost vytvari a kterou registruji v okoli je " Jsem dost dobry?"
Dulezite tedy je nejdrive se s prislusnymi lidmi domluvit na tom, ze nejsou blazni oni, ale "ono" :0), pak by to melo jit samo, jak po masle :-).
cerv samotinky ( - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 22:22:24
Jiste, ze muze byt sam, pak ale vzdy dopadne, jak dopadne. Jen jsem ilustroval, ze vazny hovor neni mozny, neexistuje a proto jej nelze ani rozvinout. Jedine nahradit, jak pise geon.
... "nic nejde hned", strabo ... :-) (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 22:25:39
:-/
... a to za předpokladu, že "to" člověk "dělá" ... :-)
... a asi existuje přímá úměra mezi tím, jak obtížné je zadání, a tím, jak dlouho to trvá, než se začnou ukazovat nějaké smysluplné výsledky ...
... když jsem se věnoval koníčkovitému chovu akvarijních rybiček, tak mi trvalo skoro dva roky, než jsem měl první mláďátka mých milovaných kančíků ... tak tak ... :-)
(draculka - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 22:31:33
GeoNe, z čistě praktického komunikačního hlediska: máte dojem, že nerozumím, nebo že nepřijímám?
... já mám pocit, Draculko ... (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 22:39:41
... že rozumíte ... jak byste nerozuměla, ale zcela respektuji to, že je Vám možnost konfliktu "nepříjemná" ... a tudíž tuto možnost nemusíte přijmout ...
... i já konflikty nevyhledávám - kdykoli mohu tak se jim vyhnu, a to i třeba za cenu nějaké-jakékoli vlastní ztráty ...
... ovšem: ... co je to "ztráta", že ano - obzvláště, když to člověk vezme "časově" ... používám kulturní "výpůjčku":
... shromažďuji své poklady na nebesích ...
... i když mě tomu "naučila" zcela jiná kulturní tradice, totiž buddhismus zkřížený s judem a karate kdysi v hloubce mého mládí ... :-)
... tedy?
... pro mě konflikt možností je - i když možností beze zbytku mezní.
(draculka - Mail - WWW) Vloženo 23.03.2007, 23:05:03
No a vidíte strabo, dle mého mínění: na to, aby mohl být "červem" tak SÁM být nemůže. Protože nic (tedy ani červ) není samo od sebe ani ze sebe - ty dvojitý zápory mi začínají lézt na nervy! Začínám být podrážděná, takže se zas na chvilku odmlčím.
GeoNe, dává to smysl, díky za odpověď, ke konfliktu v (sebe-)obraně se předpokládám budeme ještě vracet.
draculco (straba - Mail - WWW) Vloženo 24.03.2007, 07:59:15
Nebudte podrazdena z dvojitych zaporu, ty si vas vubec nezaslouzi :0).
Jen abychom si rozumneli- cervem myslim cloveka, ci malou skupinu lidi, co vyvstala uvnitr nejakeho oboru a ma tendenci zavest vnitrni hovor o nastaveni, ci smerovani oboru.
Zazil jsem to pred 15- 10 lety a cerv to byl mocny- slo o reimport z jedne zapadni university. Po par letech vycerpavajicich boju dotycny zahorkl natolik, ze prohlasil, ze do CR se uz nikdy nevrati. Obor se stmelil a stal se jeste vice rigidnim a trva to az dodnes.
•
