Další dílek do pucle "malých zadání", jsou celkem tři, už jen jeden zbývá.
Trocha terapie, ze šílenství smrti, pomáhá ... :-)
Venku bílé stromy, krása mrazivá.
Leze to ze mě, jak z chlupaté deky vlas
Přeji vám pěkný novoroční čas.
ps: ... publikováno s původními komentáři. Nové komentáře přidávat nelze. 🤘🏾
•
26.02.2006
aneb: "předmět" architektury ...
... mé pracovní prázdniny sice ještě neskončily ... ba co více: "dodavatelsko-odběratelské vztahy" nám zase natolik zkomplikovaly "stav" našeho "účtu", a tudíž i život, tak, že nevím, jak to "zase-dáme-dohromady" ... ale přesto vrhnu malý předvrh ... ať máme nad čím dumat.
* *
... kroužíme zde kolem toho, zde v blogu, již hned v několika článcích ... v každém s jinou vůní. Udělejme tedy explicitní tah:
... "Co je předmětem architektury?" ... toť otázka ... dotaz "jako hrom" ...
... a hned předložím své mínění jako jeden z vrcholů možného budoucího mnohoúhelníka.
* *
Mé mínění je takové, že architektura stále svůj předmět nemá – jde konec konců o velmi mladou dámu. Tato dáma doposud žila nerozlišeně zanořená do celku vědomostí a dovedností prvně mocensko-správních (a tedy v kontextu toho, čemu říkáme "stát") a v druhém do vědomostí a dovedností komplexně "stavebních". Onen druhý případ však není "jen tak". Je dáno evropskou filosoficko-"teoretickou" tradicí, jež byla založena již v myšlení geniálního Aristotela, že celé obory lidského přemýšlení a jednání (a to obory významné) byly vyloučený z vědění "kanonického" – bylo jím vše to, co se tak či onak vztahovalo k TECHNÉ – dovednosti předmětně řemeslné, dovednosti a vědění, jež se zabývalo prostředky lidského života, a nikoli jeho účely. Dvojím takovým věděním a dovedností, které bylo z této vyloučenosti vyňato, bylo v prvním vědění a dovednosti právnické a v druhém obor lékařský. Je to pochopitelné: právnictví jakožto starost o "zdraví" obce a lékařství jakožto starost o "zdraví" jednotlivce. Tedy? – "zdraví" člověka ... a člověk není žádná "věc", žádný prostředek ... nýbrž účel, byť třeba jen "v očích" a "pohledu" Božím.
A co celý ten "zbytek"? Co se stalo s ním? Zmizel? Nebyl? ... Oh ne, nikoliv. Žil a rozvíjel (jako květina, nikoli jako Darwinův konstrukt) se dál – avšak jaksi "disidentně": mimo vzdělanost a dovednosti "oficiální" a "kanonické". Po celá tisíciletí běželo o onen příslovečný "spodní proud" evropské kulturnosti. "Spodní proud", který tu vystoupil a ukázal se (renesance; u nás doba rudolfínská), tu zcela zmizel v ponoření se do hlubin v obavách o vlastní existenci. Ovšem nakonec dal vzniknout tomu, co označujeme jako "osvícenství" – přes mnohá zprostředkování a transkripce. Vzpomeňme všechna ona "mystická společenství" či krystal obojího zednářství, ze kterého proud osvícenství nepopiratelně pramení a kde je svým genetickým domovem. Zednářství a architektura – jak poetické, že ano?
Novověk "osvobodil" a "emancipoval" technické disciplíny. Avšak jen a jenom je. Ba co více: technizoval všechny ostatní. Převrátil v techniku nejenom právo, nýbrž i lékařství, eliminoval theologii a filosofii – a stará universita zmizela, rozpadla se a beze zbytku zanikla. To, co zbylo je jenom formální "vzpomínka" – prázdná ulita, která již dávno vyhnila.
A co toto znamenalo pro architekturu? – znamenalo to jen a jen to, že byla oddělena od technického stavitelství sama ještě neexistující. Byla vydělena pouze NEGATIVNĚ, a to tak, že se etablovalo samo technické stavitelství jakožto TECHNICKÝ obor. V tom jistě nebyla zas až tak velká obtíž – vždyť k tomu zcela postačovala již stará a dobrá newtonovská fyzika, a tedy to, čemu se říká: "statika", že ano? Zbytek dodá chemie a další technologické disciplíny. Technické stavitelství tak bylo na světě jedna dvě. A architektura? Čím se stala, ve své čistě negativní vymezenosti, ona? Jistě: něčím, co se sice stavitelství podobá, avšak není jím – je něčím jiným. Ale jak jiným? Hle, to nám jaksi "uteklo" ze zřetele.
Jistě: první, co se nám nabídlo – a u toho jsme také už zůstali. Architektura? To je stavitelství PLUS jakýsi "estetický přídavek" – a v meritu tohoto "přídavku" (v tomto kontextu "prý") tkví architektura. Neformulovaně, neuvědoměle a prázdně. Že je to zmatené? Není to "trapné"? Jistě, že je – ale doposud nám to nevadilo, protože o skutečný obsah se staraly jiné vrstvy naší kulturnosti, které ono "architektonické" stavění korigovaly z venčí. Ještě nedávno jsme totiž měli náboženství, filosofii a hlavně: relativně koherentní lidské obce, jež byly schopny samy určovat, co bude stavěno a může být stavěno, a to z nitra svých dílem reflektovaných a dílem nereflektovaných "potřeb" vlastního života. Obce a jednotlivci se o své bydlení "starali" sami – sami věděli, jak chtějí bydlet a také tak bydleli. A architektura měla "pouze" toto "zaměření" uskutečňovat – a bylo to tak poměrně "v pořádku".
* *
A hle: přišla moderna. Ovšem nejenom nějaká "moderna" umělecká či architektonická, nýbrž moderna jakožto dějinné období, v němž byly poslední zbytky metafyzické kulturnosti, a tedy i existence, definitivně zničeny. Vše to, co se o lidské bydlení v kontextu naší kulturnosti "staralo" ZMIZELO – bylo bez soucitu zlikvidováno. Korektivem a "smyslem" se stal výkon – a jen a jen výkon – a jeho stupňování. Co to znamenalo pro architekturu?
Za prvé to znamenalo se k tomuto "modernímu trendu" přizpůsobit. To jistě dokázala – první polovina dvacátého století nám budiž zřetelným svědkem. Ovšem měla a má tato možnost smysl? Oh ne, jistě, že nemá a neměla. Technika a estetizace technického nemohla nahradit to, co je předmětem architektury a o co se "dříve" v základních určeních a intencích staral "někdo" zcela jiný než architektura sama. Jenomže tento "někdo" je již dávno pryč a nebyl nikým nahrazen – lehkomyslnost tak již není namístě. Někdo se o lidské bydlení musí postarat. Kdo? No jistě, že ten, kdo v lidském bydlení koření a kdo je starostí o lidské bydlení implicite oprávněn a vzhledem k druhým zavázán – hle: architektura.
Předmětem architektury je lidské bydlení – ona je tím, kdo má mít o toto bydlení starost, ona je tím, kdo o něj má pečovat stejně, jako pečuje lékař o zdraví jedince a právo o "zdraví" obce. Architektura je tou vědomostí a dovedností, jež pečuje o "zdraví" lidského bydlení.
Že se "za" architekturu o lidské bydlení nikdo nepostará? Jistě, že nepostará. Mladá dáma dospěla – už se musí o sebe postarat sama. Dětské hry skončily – začíná zodpovědnost. Zodpovědnost frivolnosti zbavená – zodpovědnost "těžká" a "vážná" ... takový je už tok lidského života, konečného toku lidského času.
* *
Předmětem architektury JEST lidské bydlení. Otázka zní:
"Co a čím jest toto lidské bydlení?"
... a otázka návazná zní:
"Jak toto lidské bydlení uchopit, reflektovat a uvědomit, aniž by bylo ve své podstatě zničeno předem?"
… a otázka následná zní:
"Jak lze o toto lidské bydlení pečovat?"
* *
... pouhé otevření tématu ... důležitého tématu ... vždyť zeptejte se lékaře: "Co je to zdraví?"
•
... kus řeči:
prosba (psovod - Mail - WWW) Vloženo 28.02.2006, 12:32:06
(prolog: také mne momentálně drtí dodavatelsko odběratelské vztahy, takže momentálně nemohu diskutovat)
moje přání: lze Vaši tezi "Předmětem architektury JEST lidské bydlení" a otázky z ní vyplývající změnit na : "Předmětem architektury JEST lidské ŽITÍ". ??
DŮVOD:
1) bydlení je již pojmenovaná tzn. zafixovaná KONKRÉTNÍ část produktu architektury (prostě termín má již jasný odborný význam)- diskuse vedená s tímto termínem-pojmem se jeví architektovi nesmyslnou, či "ořezanou".
2) pojem vychází "zevnitř" "užití" produktu architektury. V diskusi je potřeba akcentovat "bydlení" ve smyslu "žití" mezi, k čemukoliv (jakémukoliv použití) určeným produktem architektury.
konkrétně: továrna, kolem které chodím je mým "žitím", ne však bydlením. - Ve skutečnosti je to prakticky to samé (mým "bydlením" je i ulice atd..atd...), ale termín "bydlení" právě tento akcent zatemňuje - je už jednoznačně okupován jiným významem.
Je-li to možné, prosím o změnu kořenové otázky.
Byla-li otázka myšlena vztažena opravdu pouze na "obytné produkty" architektury - jedná se o zjednodušení - které povede nutně ke zkreslení.
Bydlení v tomto smyslu je tou nejsubjektivnější částí architektury se specifickými pravidly....atd...atd...
Celé téma mi dává Vámi naznačený smysl i po této změne - ba právě: komplexně až po ní.
milý psovode ... (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 28.02.2006, 16:34:22
... jsem si vědom jisté zabydlenosti slova bydlení "v architektuře" a "stavařině" ... vždyť: "Bydlení je hra!" ... :-)
... potíž je v tom, že bydlení právě žádná "hra" není ... alespoň dle mého mínění ...
... zkusím Vaši námitku trochu promyslet ... ale myslím, že "srovnat to" nebude jednoduché ... protože zde jsme právě v jádru "věci" ... běžné užívání slova bydlení v architektuře a stavebnictví je totiž v zásadě funkcionální, což toto slovo podstatně destruuje a zbavuje jeho vlastního obsahu ... v druhém: Vámi navrhované slovo "žití" je příliš "široké" svou vazbou na slovo "život", čímž by nám způsobilo, a to zcela jistě, ještě větší potíže než možná konfúze mezi "běžným" užitím slova bydlení a tím, ke kterému míříme zde ...
... i když dle Vašich poznámek zcela zřetelně cítím, že jakési před-rozumění slovu "bydlení" v mnou (a nikoli předně a hlavně mnou, protože tento pojem není ani náhodou můj) míněném významu máte, takže by to neměl být zas až takový problém ... bydlení totiž není jen bydlení Vás jakožto individua, nýbrž i "Vás" jakožto obce a tak dále ... i obec, i společenství bydlí "uvnitř" k tomu specificky vytvářených věcí ... kde se bere toto před-rozumění? … nene, zde si je třeba dát velký pozor, ne nadarmo se říká: "Básnicky bydlí člověk" :-) ... i jazyk je "obydlím", ve kterém bydlíme ...
... no, promyslím to a uvidíme ... zkuste to taky, pokud se najde trocha klidnějšího času ...
Naprosto (psovod - Mail - WWW) Vloženo 28.02.2006, 20:09:13
rozumím a souhlasím s Vaším výkladem "bydlení". Chápu ho úplně stejně. Takové moje občasné použití "bydlení" bylo VŽDY zdrojem nedorozumění.
Jsem si vědom, že jiné slovo se těžko hledá.
Prakticky vzato: takle se každý architekt zadrhne hned na začátku a řekne ... blbost to není pravda - a zbytečně si budete vysvětlovat "BYDLENÍ"....
COŽ JE VLASTNĚ MOŽNÁ DOBŘE ?!!
... aha ...
....tak já jdu teda zase propiskou kontrolovat výkresy HRUBÝCH TERÉNÍCH ÚPRAV.... kurva
s přátelským pozdravem
Technik
Re-psovod (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 01.03.2006, 09:46:39
... takže si po ránu uvaříme těstoviny a za chvilku "běžíme do světa" ... neradi, ale musíme ...
***
... milý psovode ... Vaše vybídka k podržení "běžného" užívání slova "bydlení" mezi současnými architekty a stavaři bude asi opravdu problém. Avšak nejde jen o problém jazykový (ona pověstná "hra se slovíčky", čili "slovíčkaření"). Nápadně mi to připomnělo, "cosi" z Heideggerovy fundamentální ontologie - "popis" je třeba "začít" u toho, jak lidskému bytí (pobyt) předchůdně rozumíme v naši "běžnosti". Já si již dlouho říkám (ač jsem si ještě netroufl na výslovné "zavržení" tohoto velkého myslitele), že to je potíž a zhatění celé snahy už na samotném počátku - naše materie se totiž do značné míry podobá.
... víte s námi lidmi je to tak, že bydlíme ve všech věcech, které si vytváříme. Netýká se to jenom domů a všech ostatních "staveb", nýbrž i jakékoli další věci. Všechny tyto věci můžeme velmi pěkně a pohodlně kategorizovat "podle" jejich funkce - podle toho, "k čemu" je užíváme - tedy dle jejich (dílčího a prostředečního) účelu. Avšak z tohoto třídění nám samozřejmě "vypadne" konečný účel tohoto všeho fungování, které na sebe zpravidla plynule (protože právě tak se tyto všechny věci usilujeme vytvářet) navazuje. Tímto konečný účelem jsme právě a jen my sami jakožto kdosi, co uvnitř tohoto fungování jakožto žádný prostředek (a tedy prostředeční účel) nevystupuje. My jsme ti, kdo stojí na počátku všech funkčních řetězů jakožto "příčina", či "generální funkční vstup", avšak nejsme žádným "výstupem" ... a jakožto takový stojíme vždy i na "konci" všech těchto řetězců jakožto konečný účel.
Řekneme-li, že bydlení je specifický způsob lidského bytí ve "vztahu" a v "kontextu" věcí, které člověk vytváří a je jim konečným účelem - pak máme na mysli právě všechny tyto funkční řetězce, které člověka, a tedy jeho bydlení samotné, vlastně v zásadě NEOBSAHUJÍ a obsahovat NEMOHOU. Člověk, "se" svým bydlením, do jejich nitra prostě nepatří a nemůže patřit. Pokud bychom se ovšem "odhodlali" toto přehlédnout a pokusili se lidské bydlení vymezit a určit právě takto funkcionálně, pak se dopouštíme fatálního "omylu" a převratného "zkreslení" - spolu s tím, že bydlení necháme rozpustit ve funkcionálních řetězcích, proměňujeme v "uzlový bod" téhož fungování, těchž funkcionálních řetězců i člověka samotného: a naopak. I naopak proto, že bydlení jakožto specificky lidský způsob bytí a člověk jsou v tomto smyslu něčím "kvalitativně" ekvivalentním.
Ono "běžné" ("běžné" v běžném provozu architektury a stavebnictví) chápe bydlení právě a jen jakožto jednu ze "sekci" fungování, o které se architektura a stavebnictví "zajímá" - kterou, mezi jinými, produkuje. Takové "sekce" či "kategorie" fungování v celém jeho širém oceánu jsou ale, milý psovode, předmětem čistě technickým ... tedy? ... to je právě a jen předmět technického stavitelství, nikoli architektury. Bohužel, ať to převracím, jak to převracím. "Běžnost", o které mluvíte, nás zavádí a velké scestí - jako bludička - a toto scestí, pokud bychom se na něj vydali, končí ve stejné bažině, ze které se snažíme vysoukat: v bažině konfúze mezi architekturou a stavebnictví, a tedy a potažmo i ve zmatení mezi architekturou a uměním. Předem bychom pustili z ruky to, k čemu se usilujeme mířit. Totéž se podle mě, přeze všechnu explicitní snahu, přihodilo i Martinovi Heideggerovi (i když moji filosofičtí "kolegové" by ho jistě bránili, odmyslím-li si ty, kteří ho apriori a tedy nepoctivě zavrhují).
... takže: zásadní "potíž" je v tom, že nás bydlení jakožto "sekce" fungování vlastně nezajímá. To ošetřuje jiná "věda" - stavebnictví. Ta sice taktéž patří mezi vědomosti a dovednosti architekta, avšak jen jakožto dílčí prostředek, jakožto dílčí instrument, který by jistě jakožto dobrý "hráč" měl virtuózně ovládat a budiž mu za to pochvala, avšak netvoří vlastní tělo jeho vlastního "oboru". Pokud to zjednodušíme, pak v tomto případě, v případě tohoto dílčího nástroje jde o "hmotný substrát", o "materiál", který vlastní předmět architekta nepodstatně (akcidentálně), avšak nutně, podkládá, avšak neběží o něj.
Vidíte, vidíte ... jak se nám celý ten "zmatek" nenápadně a reprodukuje? To, o čem Vy mluvíte jakožto o tom, co bychom si "zbytečně vysvětlovali" (slovy Vašich imaginárních kolegů) je předmět stavitelství a stavaře - nikoli architektury. A tento předmět úplně cizího technického oboru, se nám na místo architektury takto nenápadně podsouvá, čímž architekturu stejně nenápadně technizuje - obrací v sebe. Lidské bydlení totiž "běží" napříč všemi sekcemi fungování, a to v zásadě "všech" věcí, které člověk vytváří, a tedy: bydlí v nich. Zde je kořen velké blízkosti architektury a toho, čemu dnes říkáme: "design" (naši předci sice pro toto jméno neměli, ale to neznamená, že neměli "design"). Design a architektura jsou v tomto smyslu blíženci, kteří si mezi sebou celé ono "pod-ležící", "sub-strátové" pole fungování jaksi spontánně "rozdělují" opět podle jakéhosi pseudo-funkcionálního klíče, avšak v zásadě se nerozlučitelně prostupují. Dle mého mínění ani design není ani technickou, ani uměleckou disciplínou, nýbrž je tímtéž, co jest architektura, avšak v "oboru" věcí, které nespadají mezi stavění domů a vše ostatních "staveb", mezi které dnes patří kupříkladu a do značné míry bohužel i ono,. co značíme jako "krajinu". Slyšel jsem nedávno explicitně vyslovený termín: "design krajiny", a pořád mi hučí v hlavě, protože v zápětí jsem zaslechl i jiný termín: "ekologický design" – zde jsme na velmi, ale velmi, "tenkém ledě"! To mě jenom utvrzuje v přesvědčení o velké důležitosti ostrého vyhrazení architektury (a designu) od technických disciplín (a rovněž od oborů umění), což bohužel nepůjde bez ostrého oddělení PŘEDMĚTU obojího: na straně jedné architektury a oněch technických disciplín na straně druhé – a to i za tu cenu, že bychom měli být vystaveni komunikačním problémů se "zaběhanými" terminologickými pastmi.
Česky řečeno: existují dva významy slova "bydlení": technicko-stavařské (funkcionální) a architektonické (taktéž design), a není radno je zaměňovat či směšovat – a to pro obě tyto "oborové" vrstvy lidského vědění a počínání. Věřím (a v mnohém vím), že domluva s "běžnými" architekty může být v tomto "bodě" velmi obtížná, ale mě se skutečně stále zdá, že překročit tuto obtíž, jež je dána hlavně dosavadní formou i obsahem vzdělávání architektů, bude v zájmu "věci" asi nezbytné.
***
... no nevím, nevím ... co říkáte? ...
....no drze, jak jinak, říkám: (psovod - Mail - WWW) Vloženo 01.03.2006, 22:28:46
(... rozumím Vám do všech důsledků co rozumíte bydlení, myslím totéž – stejně bych termín nepoužil a...nemyslím rozpustit „bydlení“ ve funkcionálním řetězci...)
Nu, odpovím trochu nekonstruktivně: chytla mne zdánlivá banalita:
Jsem si vědom Vašeho úzkostlivého vymezení hranice architektury a stavitelství.
Neméně pevnou hranici mám já, mezi designem a architekrurou. (ponechme stranou nedorozumění plynoucí z angličtiny – tam má design jiný, širší význam –související úzce i s architekturou).
Design – proč to neříct – mám rád...... zároveň si o něm nemyslím nic extra dobrého. Řeknu to jednoduše a sprostě: design úzce souvisí s módností, statusem, spotřebou, atakdál. V tomto stejně jako architektura, ale kontrastněji. Tedy ne vlastní vinou spěje na rozdíl od architektury k dokonalé povrchnosti.
Dále problém obojího:
Architekturu lze, za předpokladu určité tvrdohlavosti, dělat „normálně“ – pořád si vystačí s prostým fundamentem: shelter. Přístřešek si umí postavit bezdomovec a ví bezpečně, které vlastnosti od něj vyžaduje (ano jsme jako slepice: teplo, světlo, bezpečí...). Nemusí to být složitější. Skvělé je, když ani není. Architektura se stále pohybuje v mantinelech reflexe a sebereflexe stavitelství.
Design by mohl postupovat stejně: bezdomovec si postaví dvoukolák a ví přesně jaké vlastnosti od něj vyžadovat. Nemusí to být složitější. Bohužel je. Bílá bělejší. Nové novější. GIMMICK. (vyjímky potvrzují pravidlo).
Architektura je moje povolání – dělám jí tedy tak jak uznám za vhodné. Designu říkám: kdo chce kam, pomozme mu tam.
Lidi co kupují a prodávají design znám – nemám iluze. Fakt ne.
Neumím jinak než uvést vlastní příklad: nedovedu si představit, že bych za tzv. dyzajnový (ano bohužel má to nálepku) produkt zaplatil víc než za tzv. ošklivý. Volba je jasná: je mi ÚPLNĚ jedno jak vypadá moje televize, vidlička, vysavač, židle, počítač. Mám takovou nechuť k průmyslu, který na sebe design nabalil, že definitivně ne.
#####################################
Design BOHUŽEL naučil věci mluvit lidskou řečí.
########################################
Příklad:
plastové židle jsou: pohodlné, superlevné, skladovatelné, odolné, ...... proč mají tak špatný „zvuk“ ??
Mohu si je koupit domů? Mohu, ale bude to explicitně znamenat, že na tom buď za a) nejsem moc dobře, nebo za b) nemám vkus, nebo obojí. Proč ?? Status.
A teď zpět: PROČ MÁM RÁD „STAVITELSTVÍ“: protože relativizuje gimmick architektury. Tedy: mám rád stavitelství ze stejného důvodu, jako vidličky ze samoobsluhy.
Jezdím FORDEM SIERROU KOMBÍKEM. Je patnáct let starý, nemůžu najít „chybu“. Funguje, líbí se mi, je to náklaďák, vzadu jezdí pes, dá se v něm pohodlně spát, v Norsku nás vyvezlo na ledovec, opraví ho každej, je nenápadný, dříve tim jezdili „zelináři“, teď skejťáci a instalatéři, mám k němu vztah, bydlím ho.
A PROSÍM VÁS PANE, JE TOTO ARCHITEKTURA NEBO STAVITELSTVÍ ?
JE-LI NĚCO ČISTĚ TECHNICKÉ, SEKČNĚ – FUNKČNĚ VYMEZENÉ, A POUZE TAKTO TAKÉ VZNIKLÉ, V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NEZNAMENÁ ZAŘAZENÍ DO JEDNÉ Z KATEGORIÍ, KTERÉ JSTE STANOVIL (ARCHITEKTURA x STAVITELSTVÍ). (...ani dále co z toho vyplývá)
Vznik, čistým průnikem funkce a techniky, nemusí ve smyslu Vámi řečeného znamenat NIC.
Ani existenci těchto někým smyšlených „disciplín“.
Vím co jste řekl.
Mám jiný názor. Opravdu. A nemusí znamenat to co píšete. Neumím názor argumentovat jinak než případným podrobným vysvětlením svých konkrétních prací. Ani nepíšu bohužel, poněvadž tak to může být.
Nejenom, že mám jiný názor – myslím si, že vaše konstrukce má hlavu a patu (bodejť by neměla), ale nelze vykonstruovat leccos ? Fakt teď co píšu myslím jako „shodu“ a diskusi - vážně a vřele v dobrém. Není právě „zkomplikování“ pojmu i obsahu slova architekrura nadbytečné ? Není zde přání otcem, velmi dobře podložené a prostudované myšlenky ?
Vím, motal jsem dohromady kde co a je to „trochu“ emotivní.
Ono totiž to stavitelství, jeho přímá cesta z bodu A do bodu B, ta plastová židle, chatička u Sázavy a moment kdy opice z prostého důvodu vzala do ruky klacek – jsou mi trvalou oporou.
Oporou, abych se nestal součástí ještě absurdnějšího „řetězce“ „funkcí“, než o kterém píšete.
(...a v neposlední řadě proto, abych se na stará kolena nezačal drbat na zádech nohou)
Asi se už i architektura „osvobodila“ a „všechno je možné“. V současné době je možné PROHLÁSIT za umění cokoliv. Nakreslím černý pruh na papír, je to umění. Může být. Nemusí být. Naprostá relativizace, to nemáme rádi ? Na co se lze spolehnout ?
Řekněme naopak: nemáme se o co opřít. Není jasné, za co nás někdo pohladí po hlavě. Žádný buldozer nepluží cestu, která určuje mantinely. Na co se lze spolehnout ?
Pro hochštaplery, kteří umí prodávat černé pruhy: skvělá situace.
Cítím z některých vašich textů stesk po staré dobré vyplužené cestě.
Mám radost z „nejistoty“, z „nepravidel“. Vyhovuje mi.
Dělám „věci“ „jednoduše“. Nic není relativní.
Re2-psovod (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 02.03.2006, 12:15:21
.... hmmmm ... bohužel, psovode ... takto to nepůjde, je mi líto ...
... já (omlouvám se) mluvím "o" věci a "k" věci. To neznamená, že usiluji o nějaké "objektivní stanovisko" = "objektivní" totiž nemůže být "stanovisko" mířené z nějakého "stanoviště" = to je prostě jednoduše "spor v predikaci" a jak známo spor nelze myslet ...
... Vy naopak stále mluvíte o sobě, o svých pocitech a tak dále ... jistě i to je "informace", ale o Vás, nikoli o věci ... prostě mluvíme o něčem zcela jiném ... a z toho nutně plyne Váš zcela a beze zbytku nespravedlivé mínění:
"Cítím z některých vašich textů stesk po staré dobré vyplužené cestě."
... omyl, je mi líto ... VŠECHNY mé texty, které máte zde k dispozici ... jsou VĚDOMĚ a kontrolovaně předmyšlené a vedené PRÁVĚ proti tomuto sentimentu (nerozlišil jste to, bohužel - co mohu dělat) ... avšak nikoli tak, abych uvízl v nepokrytém "subjektivismu" s naprosto do očí bijícím post-modernistickými rysy (jak se děje, bohužel, Vám), nýbrž "ve věci samotné" ... bohužel musím konstatovat, že Váš doslova úporný subjektivismus je zcela inheretní tomu, proti čemu mířím ... a opět opakuji: ve věci samotné ... zde není shoda možná ... i přesto, že já (opět se omlouvám) přesně směřuji k tomu věcně fixovat to, o Vám samotnému běží, a právě proto "končíte" v pastičce banální subjektivizace ... a relativizace ... psovode, nezlobte se, to Vaš "postoj" je KONSTRUKT, který pro Vás zkonstruoval někdo jiný (je asi tak 300 let starý) ... a už hodně dávno a s účely, které pravděpodobně netušíte. To, co čtete v mých textech je pokus o "od-konstruování" těchto triků, do kterých jste se chytil, a domníváte se, že jsou Vaší "autenticitou". Proč takovéhle věci říkám? Protože vím, jak se tyto triky doslova vyrábějí (a vyráběly) - je to má "profese", a to, že Vám to říkám je do značné míry "profesní zrada". Tak, tak ... je Vám příjemnější, že žijete "v" konstruktu, který zkonstruoval někdo, o kom máte jen matné představy? Možná, že ano ... nevím ... to není moje věc ...
... žádná "vyplužená cesta"! ... kolikrát to mám opakovat. Já nemohu za to, že se v tom ztrácíte, ještě více než já - v tom, co říkáte. Je to totéž, jako kdybyste někomu, kdo se pracně a upřímě snaží dělat A, řekl, že to je bohapusté ne-A. Jistě, z absurdního subjektivistického (a tedy relativistického) stanoviska lze zdánlivě všechno: "Piknik nebo pogrom - každému, jak je mu libo." Ale není to tak "neprůstřelné", jak si myslíte - vždyť ani nemůže - jde o totiž absurditu, které předem zabraňuje dokonce i jakékoli smysluplné řeči. Je mi líto ... když budete chtít "vyplužit cestu", tak Vám "vyplužím" takovou, že budete "mrkat na drát" ... a možná, že bych potom byl nějaký "docent", což bych nerad ...
***
... fakt se nezlobte, nic výše neni míněno jakkoli jedovatě, naopak: spíš jsem zase trochu unavený, pořád se motáme kolem velmi předchůdně "metodických" problémů a k věci se né a né dostat ...takže "produktivita" rozhovoru je vlastně (pro mě) nulová ... kromě nepopiratelně příjemného osobního "kontaktu" ...
...necháme to rozležet ... s tímhle opravdu nemohu nic dělat ... nejsem žádný bojovník s větrnými mlýny ... kdo chce kam, pomozme mu tam ...
***
... můžeme si povídat třeba o holkách, co říkáte? ... i když já bych toho v této věci moc nenapovídal, protože žiji relativně dlouho monogamně ... :-) ...
***
... ach jo ... :-(
poloviční sorry (psovod - Mail - WWW) Vloženo 02.03.2006, 13:40:38
já věděl, že Vás to otráví a unaví...
zašprajcoval jsem to, (vím, vím)
proč asi, že ?
No jo ... (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 02.03.2006, 14:16:35
... každý den není posvícení, neomlouvejte se, asi není za co ...
... jdu se zase vrtat ve vektorech ... až to bude "hotové", tak Vám pošlu obrázek, abyste se potěšil prací "užité architektury" ...
psovode (krabatli - Mail - WWW) Vloženo 08.03.2006, 21:40:14
"plastové židle jsou: pohodlné, superlevné, skladovatelné, odolné, ...... proč mají tak špatný "zvuk" ??"
Mam to podobne, jako vy, plastove zidle miluji. Ale pozor, zjistil jsem, ze nerad na nich sedim u ciziho. Mozna jsou nezajimave, protoze je lze seriove vyrobit, mozna maji spatny zvuk proto, ze si je muze koupit kazdy. Jak mi rikal pan primar z psychiatrie: "No, znas nekoho, komu se libi normalni veci?"
krabatli (psovod - Mail - WWW) Vloženo 09.03.2006, 19:13:04
krabatli, mohl byste se prosím rozepsat o tom: "Ale pozor, zjistil jsem, ze nerad na nich sedim u ciziho" ???
Moc mě to zajímá - příležitost dozvědět se to nemám "každý den" - díky.
(Geonovi - fakt mě to zajímá, nevadí, že si to tady případně s krabatlim vyřeším ?)
Re2-psovod (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 09.03.2006, 21:40:27
... řešte si psovode, co hrdlo ráčí :-) ... od toho to tu je ...
psovode (krabatli - Mail - WWW) Vloženo 11.03.2006, 19:40:13
Na tom toho moc nerozepisu. Plastove zidle v cizi domacnosti na mne pusobi zpusobem jisteho odevzdani se majitele. Jako by vzdal snahu o sebezarazeni se do sveta a s nim se svezly i veci, ktere vlastni.
Na kazdem plastu ulpi trochu fetise, at chceme, nebo ne, plastovy objekt vzdy vypovida neco i o sexualite drzitele. U cizich mi to vadi, u mne ne ;-))).
A ted neco nahodneho: dnes jsme si byli vybirat zahradni nabytek na terasu a ja premluvil manzelku k plastu. Ted jsem se vratil a s chloubou jsem postavil vsech 10 zidli barvy antracit do obyvaku, je to zkratka pastva pro oko.
Vesely clanek k veci:
http://www.blisty.cz/art/25995.html
citatek z clanku ( - Mail - WWW) Vloženo 11.03.2006, 19:43:50
"Tyto pozoruhodné fenomény zřejmě vždy odrážejí hlubší společenské definice a lze jimi odkazovat k epoše jako takové. Fenomén „céček“ tak svého času například zrcadlil éru „chronicky nedostatkového konzumu“ osmdesátých let 20. století v Československu. Céčka, pozoruhodně redefinované plastové elementy závěsů, nám také prozradila, že motorem dětských mánií je skutečně infantilní fetišismus a nikoli marketing, což u západních mánií nebylo nikdy tak čitelné."
krabatli -dík (psovod - Mail - WWW) Vloženo 12.03.2006, 00:55:56
dík za ten článek, autor je vtipnej
přečtu si všechny od něj - vyhovuje mi to
ty, židle bych se neodvážil "psychologizovat", už vůbec ne sexuálním výkladem.... to je zajímavý, musím popřemejšlet
poněvadž: předpokládal jsem u sebe nijak nesofistikovanou oblibu - prostě jsou jako rohlík: znáš - koupíš - žereš
PROBOHA!!! rohlík!!!!! (jsem odhalen)
vážně: ve skutečnosti je mi plast šumafuk - spíš ho rád nemám
_____________________________________________________
"Plastove zidle v cizi domacnosti na mne pusobi zpusobem jisteho odevzdani se majitele." ..... proč ?? (jestli Vás to neotravuje)(nepište ze slušnosti)
"Jako by vzdal snahu o sebezarazeni se do sveta a s nim se svezly i veci, ktere vlastni." - no, to byla právě ten komentář "protidyzajnový": toto je možné pouze za předpokladu, že věci mají své vlastní (sebou chápané) zařazení.
fascinuje mne toto tvrzení: věci, kterými je ten, či onen konkrétní člověk obklopen, o něm nemusejí říkat vůbec nic.
psovode (krabatli - Mail - WWW) Vloženo 12.03.2006, 08:54:28
Pokud si veci kupuje, rikaji temer vsechno, pokud je dostal, vypovidaji jen o polovine "pravdy". Pokud byl mezi veci zasazen, muze si kazdy udelat cviceni na tema "osud".
P.S.Geon mne uplne zblbnul, uz zacinam take davat slova do uvozovek. Je to "prakticke".
>> věci mluví (psovod - Mail - WWW) Vloženo 12.03.2006, 11:23:45
(taky jsem se naučil dávat "všechno" do uvozovek)
____________________________________
"Ukaž mi v čem bydlíš a já ti řeknu, kdo jsi." Ha!
_______________________________
Lidé si objednávají smyslet vlastní význam pomocí věcí "s významem". Věci mluví a říkají o nich všechno. Existuje na to průmysl, který si ukradl název: architektura + design
Ve skutečnosti je to TRAVESTY.
Existuje také možnost, věcem žádný význam předem nepřisuzovat. Nenechat věci mluvit.
Tytéž věci mají v různém kontextu různý význam (pricip Marcel Duchamp - "Studánka")
Ta samá věc v kontextu "bydlení" různých lidí má různý význam.
Je neobyčejně degradující mluvit o bydlení v rovině: Volvo = mám vkus, jsem majetný, se smyslem pro bezpečí rodiny...
Tedy opačným směrem....
... to je důležitá větička ... (GeoN - Mail - WWW) Vloženo 12.03.2006, 13:12:07
"Ta samá věc v kontextu "bydlení" různých lidí má různý význam."
... třeba důsledně domyslet ... :-)
psovode (krabatli - Mail - WWW) Vloženo 12.03.2006, 13:37:46
"Tytéž věci mají v různém kontextu různý význam"
Tuhle kratkou veticku jsem vymyslel asi 20 let. Je otazkou osobni sily, jak dlouho vydrzis ruzne veci zasazovat do kontextu, ktere si prejes.
Prijde-li navsteva a ty mas doma plastove zidle, nejsem si jist, jestli je mozne (dobre?) zasazovat do nejakeho kontextu veci, ktere za to nestoji.
Tohle je od tebe totiz velmi zajimavy nahdoz: aby si clovek zachoval zdani duchovnosti, musi v dnesni dobe predevsim pecovat o veci.
Kazdy hledac by si mel prubezne ujasnovat, jakou hodnotu jeho duchovnost ma, jak moc ji navazovat na hmotu. Ted se dostavame k tomu, co jsem tu uz napsal: zodpovednost k detem a stud z vlastni existence jdou VZDY proti hledacovu smerovani. Kdo se jich zbavi, ten vyhral, protoze ony jsou jen papirovou zastenou, imitujici cihlovou stenu na konci ulicky.
TRAVESTY (skvele!), spise ale MASKARA ti da pochopit svuj vlastni vyznam poznanim opaku. Ne nadarmo je vetsina dnesni architektury tak chladna- lide si preji procitit vrelost sami v sobe. Je to prastara evolucni technika: vyniknu tehdy, kdyz potlacim okoli.
A pak ze veci neziji, he!
a g o r a p h o b i c n o s e b l e e d (psovod - Mail - WWW) Vloženo 12.03.2006, 16:32:20
Já bych zatím s tím tvrzením o chladnosti architektury ještě zatím chvilku počkal.
Jinak díky, plus je tam ještě více faktorů "proč". Jeden prostý z nich: vzrůstající agresivita "veřejného" prostoru - to nemá (a nebude mít) strop, to co bylo v BladeRunner, je pomalu tady - a někomu se to zdálo přehnané. Hudba zní prakticky všude (děkuji každému, za typy na restaurace, kde NENÍ hudba)...atd...atd... a tedy místo kde nemusí znít?: DOMA !! S ostatními formami agrese je to totéž.
DOMA JI MÍT NEMUSÍME.
Nad ostatním je potřeba podumat déle...
psovode (krabatli - Mail - WWW) Vloženo 12.03.2006, 21:36:36
Nedelam si narok na vycerpavajici vypis architektonickych proc. Ono to muze byt i klidne oboji dohromady: unik i touha. Geon nam tu otvira suplicky sve pracovny a my mychom byli blahovi, kdybychom mu tam nepodstrcili i svuj papirek, popsany drobnou poznamkou.
krabatli -několik závorek (psovod - Mail - WWW) Vloženo 12.03.2006, 22:11:57
já jsem se původně rozepsal o jiný věci:
Add:"....Kazdy hledac by si mel prubezne ujasnovat, jakou hodnotu jeho duchovnost ma, jak moc ji navazovat na hmotu. Ted se dostavame k tomu, co jsem tu uz napsal: zodpovednost k detem a stud z vlastni existence jdou VZDY proti hledacovu smerovani. Kdo se jich zbavi, ten vyhral..."
TO je totiž zajímavé
(začal jsem psát, co by se stalo, kdyby v jednom světě tímto způsobem vyhráli všichni atd...atd..., legrace, že jo?)
(my tomu vítězství s kamarády říkáme "utržení se" - nekonečný téma, podle mýho, každýho člověka.... atd...atd... poněvadž děti nemám a něco se nějak stalo (není mi jasný co), docela jsem se utrhl a teď řeším co a jak....)
...jenže ono je to složité, dost se to rozlézá, takže jsem si to napastoval do Wordu a tady to vymazal...
...mám dneska bohužel pracovní den - dost jsem se zpozdil s jednou prací - tak trpím... ze zoufalství si u toho pouštím skandinávskej heavy metal ... což je, jak jsem před chvilkou zjistil, perfektní soundtrack pro diskusi o kořenech evropské kulturnosti... bez ironie)
psovode (krabatli - Mail - WWW) Vloženo 13.03.2006, 13:03:00
"začal jsem psát, co by se stalo, kdyby v jednom světě tímto způsobem vyhráli všichni"
Nedavno mi jeden zubar vysvetloval, ze neco nejde delat, protoze kdyby to delali vsichni, spatne by to dopadlo.
Ma namitka byla, co kdyby vsichni zacali delat zubare jako on, jak by to asi dopadlo v tomto pripade? To bychom si jenom trhali navzajem zuby a pak bezzubi umreli hlady.
Ja vim, neni to prilis inteligentni, ale zato ilustrativni ano. Kolektivnost je v cloveku zabudovana a nepripousti urcita individualni omezeni.
Svuj stin nedokaze prekrocit nikdo, to vi kazdy saman. To jen nase zbesila civilizace to tvrdi. Muzes tvrdit cikoliv a neudelas zadnou skodu, jen sam sobe.
Budiz ti prace lehka.
•
