Raději nechat díry dírami. Očistit starou omítku a přilípnout novou. Proškrábnout spáry, aby ta nově nalípnutá omítka držela. A pak objednat nové okno namísto původního. Nemusí to být ausgerechnet replika, stačí trocha citu a kousek důvtipu, přemýšlet dopředu a nebrat hned typovky. První zásadou oprav je - vždycky myslete na to, aby "věc" (úkon) šlo vrátit do původního stavu. Dům, ten vás určitě přežije a vy nevíte, kdo v něm po vás bude bydlet, a jak . . . A pokud už děláte něco nevratného, pak jen s ohledem na to, jestli vaším zásahem domu přidáte "hodnotu", anebo mu naopak kousek vezmete. Rozvažujte PEČLIVĚ prosím! . . . Vždyť, okno je jako oko, škvíra do duše (domu). :-)
(No, a pokud něco vracíte do původního stavu, tak to je samozřejmě úplně jiná písnička. ;-)
To naše okno drželo léta, a nebýt toho, že nad ním je hodně zdiva ("masa"), zeď by se vyvalila. Moderní, míněno nový, dům by se asi rozsypal, říkal statik. (Nic proti moderním domům, samozřejmě.)
-
- Původní cihelný překlad "kulhá", kdysi mu amputovali levou nohu a pahýl přilepili "na žvejkačku" . . . (rozuměj - ubourali kus zdi, do které se překlad opíral, teď se opírá jenom do jedné cihly a ždibíčku malty, je s podivem, že to ještě nespadlo)
- "Nové" keramické překlady přímo nad oknem, které by měly stát na výšku, položili . . .
- A zbytek (ti před námi) vyložili cihlami nasucho nebo sem tam maltou . . .
- Potom už jen duto dutá dutina nad oknem . . .
Dům, který momentálně opravujeme je přehlídkou špatných rozhodnutí, která už nikdo nevrátí zpátky. A když, tak za hodně peněz a času ... a těžko říct, jestli by to vůbec stálo za to.
PS: Vyprávěl nám realiťák: "Prodával jsem dům jednoho, co vyboural překlad skrz naskrz ... celé to na něho spadlo. A bylo po něm."
•
