.
Na sofa zeleném v zšeřelém kabinetu,
kde slunce žhavý žár spád rulet zaclání,
líbal jsem její tvář a tenké pruhy retů
a spánky průsvitné jsem tiskl do dlaní.
Na hlavě mojí se jí prsty třásly jemně
ve svitech zjemnělých na sofa zeleném ---
Ó dálky průhledné! Ó něžný smutku ve mně!
Ó zlaté paprsky na moři ztišeném!
(Po nás ať přijde potopa)
_
... Bylo mi potěšením být součástí projektu parku či landscape chcete-li, ke kterému mě přizvala moje kolegyně Jitka. Byla jsem "přidavač", pouhý učeň velkého celku. :-) První "zelené sofa" ... a další menší či větší následovaly svižně. Pro nynějšek však ... @DolníPočernice @JitkaJadrníčková (architektura) @TerezaHavránková (zahradní architektura) @JanaKrkošková (architektura)
Francouzská zahrada vs. anglický park
Je hezky, na focení možná až moc hezky a foťák na mobilu fotí barevně prapodivně. :-) ... No co, už se nedá nic dělat, jsme tu, u hlavní brány, "vepředu". A půjdeme, kam jinam než - dozadu. :-) ... Vepředu po francouzsku, vzadu po anglicku. Po francouzsku fakt žádná neučesaná křovíčka nehledejte, všechno je pěkně srovnané na osu, trávníky zastřižené a zavlažované. Takové věru lidské, k pobytu a setkávání. Hlavní cesty směřují k významným místům a v důležitých bodech jejich setkání jsou dlážděné kruhy - „klouby“ - s ornamentem dlážděným a nenápadným, jemně působivým. (Ty kruhy mám ráda, s lavičkami a stromy kolem, dobře se mi tam sedí ... )
Na můj vkus a úmysl rušno je tu, tak rychle projít kolem oranžerie nalevo, fontány napravo, k zámeckých schodům ... a ejhle ... brána je zavřená ... zámek totiž slouží jako dětský domov. Zabočím ke glorietu seběhnu po schodech a zatočím ostře doprava ke sloupořadí. Chvilku se zdržím. Koukám na romanticky zarostlé TRELÁŽE s lavičkami (taková ocelová mříž ve tvaru obráceného "U" ověšená květinami, přičemž několik "úček" bývá spojeno k sobě a v prázdném u-prostoru je lavička) kolem zámecké zídky ... ještě nejsou porostlé, jsem tu brzo. :) ... a nekonečně dlouhé bílé lavice. Pítko, šroubek a matička z pískovce, jedno šedě „zarámované“ svěží umělecké dílko, jež resuscitováno a ponecháno bylo.
.
